Roky 1930 – 1938

ROK 1930

Dne 2. června a 10.června 1930 byla zdejší obec postižena opět krupobitím a nejvíce byly postiženy a zničeny ozimy na půl katastru obce, jihozápadní straně. Státní náhrada postiženým byla poskytnuta z části v osivu.

Sčítání lidu

Roku 1930, 2. prosince při sčítání lidu bylo ve zdejší obci napočteno: 234 obyvatel, 44 domů z nichž jeden neobydlen ( čp. 6 ) – zaznamenal J. Jůn.

Pastvina Brumovec na les osázena byla až k Vlčině v letech 1929 – 1933. A taktéž část pastviny pod Vůsím, z platu.

Hospodářská krize začala od roku 1929 a stále více doléhá a tíží zemědělce a všechny vrstvy dělného lidu. Cena obilí a dobytka klesla pod polovinu, nejvíce snad v r. 1933, platy a jiné potřeby cenou neklesly a tím nastalo zadlužování.

LÉTA 1933 – 1935

Telefonní linka Čestice – Vacov, přes zdejší obec postavena byla začátkem prosince 1933 a dne 19.12. 1933 dokončena. (zaznamenal J. Jůn)

Požáry

V říjnu 1933 vypukl ve zdejší obci ve dne oheň a shořela stodola i se sklizní Václava Klasa, chalupníka čp. 36 a požáru se zúčastnil hasičský sbor z Čestic. Dne 10. Června 1934 časně k ránu opět vznikl v obci oheň a shořela pouze obytná budova čp. 9, neboť přispěním občanů včas, bylo rozšíření ohně zabráněno. Ku konci požáru dostavil se sbor hasičů z Dobrše a hašení se zúčastnil.

Počasí

Rok 1934 byl rokem velmi suchým, takže nastala bída o krmení a o pastvu a s dobytkem bylo nejhůře, takže byl odprodáván velmi pod cenou. Obilí kleslo až na 60 Kč 1q žita a v červenci t.r. byl pak zaveden obilní monopol a cena žita stanovena od 117Kč za 100kg. A každý měsíc příplatek 150Kč. Tím dostalo obilí opět trochu lepší cenu. Podzim v roce 1934 byl velmi pohodlný, suchý, teplý a beze sněhu a mrazů až do 6. ledna 1935, takže dobytek se pásl až do konce roku.

Oprava kaple

Kaple na návsi byla opravena a prvně ve vnitř malována v létě 1934, ježto zemřelá Marie Hynková Dřešín čp. 10 odkázala na opravu kaple 500Kč. Malbu kaple provedl malíř Josef Šochman , Dřešín čp. 13.

První oddavky v kapli

První oddavky v této kapli byly vykonány dne 19. Ledna 1935. Novomanželé V. Voják z Chvalšovic a Antonie Steinerová z Dřešína čp. 33. Oddavky vykonal pan děkan Václav Brůžek, farnosti čestické. Tato oprava kaple byla provedena za působení členů zastupitelstva obce: Jan Jůn – starosta, Frant. Petr – náměstek, František Steiner, Josef Bečvář, Frant. Švehla, Josef Šochman, Karel Mráček, Josef Poleník, Jan Žipek, Burda Martin, Lepa Václav, Čeněk Trojan.

Místní hostinec byl přestavěn na výčepní místnost a kupecký krám panem Václavem Štroblem v roce 1934 a živnosti otevřeny.

Novostavba stodoly Jana Česánka u čp.18 byla postavena na jeho pozemku pod silnicí v roce 1934. Čeněk Trojan téhož roku vystavěl vyhořelé stavení čp.9 podél okresní silnice a ustoupil s částí staré budovy, jež vyčnívala do silnice, čímž náves byla učiněna vzhlednější a bezpečnější.

Dne 11. června 1935 vznikl v noci opět požár v obci v čp.11 u F. Lešáka a celá chalupa shořela. Hašení ohně se zúčastnil sbor hasičů z Chvalšovic a k posledu i z Dobrše. Dům ten, byl ještě do podzimu vedle na novém místě při silnici vystavěn.

Rok 1935 byl rokem v létě velmi suchým, takže o pastvu a krmení bylo velký nedostatek. Vody bylo málo, studny vysychaly, a potoky též, takže mlýny mlely pomocí motorů. I podzim byl suchý a zima mírná. V tom roce byly opraveny a rozšířeny nákladem obce obecní cesty a to: do Radbuz, ku Dřešínku, k Dobrši, a od mostu do Podnětic. Zřízeny tarasy, vyvýšeny a vodotoky zdlážděny. Náklad ten činil 3500 Kč.

ROK 1936

Rybníček na návsi byl vyčištěn a upraven v březnu roku 1936, aby poskytl v případě potřeby dostatek vody. Tyto opravy byly provedeny za působení členů obecního zastupitelstva.

Rok 1936 byl rokem velmi mokrým, práce na polích i lukách byly stěžovány. Obilí polehlo a hnilo na polích a na zrno bylo málo výnosné. Podzimní setba byla špatná, za dešťů, zima byla mírná, deštivá.

Dne 31. prosince 1936 před polednem vznikl požár v obci v čísle 36 u Václava Klasa a shořela obytná budova i stáje a celé stavení čp.25 Jana Matějky. Požáru se zúčastnil hasičský sbor z Chvalšovic, Čestic, a dostavil se ku konci i sbor z Dobrše a Přečína. A dne 13.února 1937 opět vznikl v noci požár u Jana Kouby čp. 37 a celé stavení shořelo. Příčiny požáru neznámy.

V roce 1936 vystavena byla stáj a kůlna na novém místě u čp.39 Václavem Benešem, majitelem a taktéž byla vystavěna na novém místě stodola čp30 Františkem Mrázkem. V roce 1936 nebylo v obci žádných očkovanců jednoletých. (zaznamenal Jůn 22/2/37)

Dne 30. června 1936 byla v obci rozdělena služba pokladní od poukazovací a prvním pokladníkem byl zvolen Trojan Čeněk čp.9 a obecní pokladnu vedl.

ROKY 1937-1938

Les „Hájek“ byl obcí koupen pro obec od Schwarzenberského panství a zaplacen hotově 3386 Kč bez zapůjčky dne 8/7 1937.

Zemřel T.G.M

Žalostná zpráva rozlétla se po celé vlasti, že osudového dne 14.září 1937 v ranních hodinách dotrpěl a navždy nás opustil, náš milovaný první prezident Osvoboditel T.G.Masaryk. Byl narozen 7.března 1850, dožil se požehnaného věku 87 let. Vybojoval nám naší samostatnost. Odešel, ale národ bude jej vždy vzpomínati s vděčností, co osvoboditele.

V roce 1937 vystavěl při místním hostinci u silnice, majitel Václav Štrobl, zděnou lednici na svém pozemku, pro vlastní potřebu.

V zimě 1937/38 byla v obci viděna na obloze prvně v noci „polární záře“, kteráž poděsila obyvatelstvo v celém kraji.

V prosinci 1937 byla dle usnesení obecního zastupitelstva zřízena a upravena obecní studna na návsi (před Filáňků) a opatřena železnou pumpou, na obecní náklad, což činilo 1300Kč.

Opravena studánka obecní v chalupách betonovou skruží.

Při sčítání drůbeže a králíků dne 1. července1938 bylo v noci napočteno: letošních kuřat 489, kohoutů 15, slepic 552, housat 389, hus 100, kachen mladých 73, starých 8, krůťat 12, krůt 2, holubů 95 a králíků 128. Vepřového bylo napočteno celkem v obci 119 kusů.

Náboženství

Procesí s družičkami s trůnem p. Marie ze zdejší obce každým rokem chodilo, připojené k procesí Čestickému, vedené vždy knězem, do Dobrše, na svátek sv. Jána a Pavla, koncem června, prositi za úrodu až v roce 1934 průvody tyto zanikly, zrušením p. děkana Brůžka z Čestic.

Radio

První rádio v obci měla Terezie Kočárová, obecní chudá, dostala jej darem 1. lampovku na sluchátka, ale nesestavila jej k poslechu. Druhé rádio silnější zřídil v místním hostinci Vilém Kárník soukromník, penzista, kdež měli možnost i občané poslechnouti vysílání, to již bylo bez sluchátek. V letech 1960-63 bylo v obci rádio už skoro v každé domácnosti. Televizních přijímačů bylo v té době v obci celkem 13.

Obilí

V obci se pěstuje více žita a pšenice, též oves , jetele červeného dvousečného, zaniká ječmen a len zanikl úplně. Za druhé světové války za okupace bylo znovu nařízeno pěstování lnu. Měli jej pěstovati i malí hospodáři, kteří sice nařízení nerespektovali. Pěstovali jej větší hospodáři.

Zvyky mlácení:

Mlácení obilí cepy i žentourem zaniká a výmlat v obci se provádí mláticí soupravou „čističkou cepovkou“ na pohon motorem na petrolej, z platu 15 – 16 Kč na hodinu.

Hospodářské stroje:

První hospodářské stroje v obci:

Secí stroje

– místní domovina -2, František Petr čp17.–1 , Josef Randák čp26 –1, domkářské sdružení – 1

Žecí stroje

František Petr –rolník –2, Josef Randák – 1, Josef Hynek – 1

Čisticí mlátička na elektrický pohon

František Petr čp17

Moto vozidla:

První motorové vozidlo ( motocykl ) měl mlynář Václav Lepa čp 16

Další: Karel Jůn čp34, František Petr čp17, Václav Veselka čp 21, Alois Staněk čp 29

V roce 1963 byli 3 osobní auta: Česánek Josef čp18, Vachulka Josef čp38,

Poleník Josef čp 42

Zvyk, svatby:

Dříve svatby bývaly hlučné s hudbou, chodilo se pěšky. Nyní se odbývají ponejvíc nehlučné a vozí se v autech. První takovou měl Josef Šochman čp 13 v roce 1927.

Les:

Obecní les z malé obce do velké, tzv. „ Průhon“ byl během poslední doby zbaven mezníků a ztratil se vůbec k sousedícím lesům s dolejší strany. Na popud občanů byl v roce 1934 dle obecní mapy zjištěn obecním zastupitelstvem zdarma a omezníkován. I v jiných místech byl obecní les přeměněn a zabrané části lesa vráceny obci a omezníkované sekanými mezníky. Stalo se tak za původního obecního zastupitelstva.

Stavby:

V roce 1937 přistavěl Kukrál Josef čp.27 část stodoly do své zahrádky k cestě asi o dva metry, tím dostalo jeho stavení tvar úhlovitý. Tuto stavbu prováděl bez povolení.(viz obr v kronice. str. 435)

Uprchlíci:

V říjnu 1938 přistěhovali se do obce uprchlíci ze zabraného území sudetského, Němci k říši. A to: Z Masákové Lhoty u Zdíkova, Josef Frček s rodinou, usadil se u pana Tryty čp20, zaměstnáním kramář a ze Lhotky u Lovosic Josef Mrázek se ženou, usadil se u příbuzných „Šochmanů“ čp13, a 16. Prosince 1938 pak se nastěhoval do místního chudobince v místnosti vpravo.

Ranné husy

Husy ranné začal v obci pěstovati Lepa Václav, mlynář čp16, a Antonie Jůnová čp 34, Poleník Josef čp 42.

Počasí

Počasí v roce 1938 bylo špatné, deštivé, obzvláště v době žní stále pršelo, takže obilí venku rostlo na řadech i v panákách a vznikly tím velké škody. Později když deště ustaly, muselo se obilí sušiti, panáky rozvazovati, čímž přibylo zemědělcům mnoho práce. Nejvíce poškozeny byly pšenice a ovsy. Kosení otav na lukách se tím zdrželo až na konec září a v říjnu. Léto v roce 1939 bylo příliš mokré, úroda obilí a brambor slabá, zato hojně jetele a sena.

C.P.O.

Služba Civilní protiletecké obrany v obci byla ustavena v roce 1937 a čítala 25 členů a byly v ní tři ženy. První dvě plynové masky obec koupila v roce 1937 pro členy služby CPO a 1 hasičskou hornu na vyhlášení poplachu v obci.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *