Roky 1946 – 1950

ROK 1946

Volby:

V roce 1946, 26.května byly v našem státě od roku 1935. Byly to volby do národního shromáždění. V naší obci dopadly následovně:

  • Komunisté 38 hlasů
  • Sociální demokraté 37 hlasů
  • Strana lidová 28 hlasů
  • Socialisté 8 hlasů

Na tyto volby byl tentokrát zvědav celý svět, neboť výsledek pak měl dáti a dal směr našemu řízení ve státě. Západní státy čekali, že se přikloníme k západu. Volby však dopadly ve prospěch Ruska. Později pak už i sami komunisté řekli, že si to takhle nepředstavovali, a později pak okolnosti nám teprve ukáží, jak se to u nás povede. V republice měli komunisté 51% hlasů.

Volby v obci v roce 1946:

V roce 1946 byli do národního výboru zvoleni následující členové:

Mikeš Jan čp.7, (předseda) Trojan Čeněk čp.9, Kukrál Josef čp.27, Rouče Václav čp.5, Mráček Karel čp.2, Šteiner František čp.33, Janout František čp.3, Česánek Josef čp.18.

Druhý do pohraničí:

Odcestoval Lešák Eduard, narozen v č. 40, který t.č. bydlel v „ cihelně“ č.8, V pohraničí převzal také sedlost.

Předpis kontingentu vajec a brambor na r. 1946:

Na rok 1946 byl rozepsán kontigent na 1 slepici 61 ks vajec a z kuřete 60 ks. Předpis brambor pro jaro 1946 činil 200 q, toto množství nebylo možno dodati.

První úrazové pojištění:

Bylo u hospodářů povinně zavedeno v roce 1946 a platilo se 10 korun z 1 ha půdy.

Do pohraničí odcestovali 26.2.1946 Žipek Jan, z č. 24, a Burda Alois, který t.č. bydlel v č. 22 narozen v č. 23, do č. 22 nastěhoval se Frček Josef z č. 20.

11.3.46 odstěhoval z č . 36 se Klas Václav.

Kontrola na obilí:

Byla zase v obci 28.2.46, těšili jsme se že po válce kontroly pominou, zatím však jsou tu zase říkali občané.

Odevzdávání obilí:

V březnu 46 musely býti odevzdáno obilí, které bylo ponecháno hospodářům celou okupaci i na měsíc září. Následkem špatné zásobovací situace, muselo býti obilí patřičné na měsíc září odevzdáno. Dodávky na vejce a obilí se spisovaly se na březen 3.4.46.

Do pohraničí:

Štrobl Václav , hostinský z č. 41 odstěhoval se 22.4.1946 do pohraničí. Hostinec obchod i hospodářství najmul si Lešák Václav č.40. protože u něho málo lidí kupovalo, odstěhoval se. Štrobl Václav tuto usedlost č.41 v r.1933 od Randáka Josefa koupil a otevřel zde obchod, který ve zdejší obci do té doby nebyl. 26.8.1946 odstěhoval se do pohraničí Burda Tomáš č.23, t.č. předseda národního výboru, Tuto funkci převzal po něm Mikeš Jan, č7, Burda pozemky pronajal a budovy zůstaly prázdné.

Vyšší dávka mléka:

Bylo povolena pro samozásobitele ze 1/4 l denně na 1/2 l na osobu, 19.8.1946.

Zřízení obvodové měšťanské školy v Česticích:

Dle školského zákona byly v roce 1946 zřízeny tak zvané obvodové měšťanky. Byl totiž zřízen obvod z několika vesnic a středisku zřízena pro tyto vesnice měšťanka nazvaná dle svého účelu obvodová. A tu právě na základě tohoto zákona, byla i v Česticích zřízena obvodová měšťanská a přiškoleno k ní ještě několik vesnic, kde obecná škola jest.

V Česticích zřízení měšťanské školy bylo na programu již mnoho let, jenomže až do roku 46 k tomu nikdy nedošlo. Ze zdejší obce chodili děti po 8 roků do Vacova, před tímto rokem do Volyně, kam jich velmi málo chodilo. Bylo totiž dle školského zákona nařízeno, že každé dítě musí chodit do měšťanské školy, což dříve nebývalo. Do měšťanky jen kdo chtěl. Teď je to ovšem povinné.

4.6.1946 se oběsil Matějka Jan z č.25.

ROK 1947

Dávka z místností, ze psů a z alkoholu.:

V roce 1947 se poprvé ve zdejší obci platila dávka ze psů, z místnostní a alkoholu. Ze psa se platilo 40k, za rok, z místnostní také 40k, a z alkoholu 5 %, z prodejní ceny, každého litru.

Předpis vajec, chlebového a krmného obilí:

Vejce: předpis: 24 630 ks, dodáno: 24265 ks.

Chleboviny: 305q / 231,65q, ( krmné 275q.)

Nové šatenky:

Protože byla o látky stále nouze, musely býti vydávány šatenky dále, tyto byly vydávány 7.7.1947 , látky kupovali se stále načerno, nebo výměnou za jiné věci.

Kontrola od ministerstva výživy:

Ku vynucení větších dodávek přišla do naší obce jako do mnoho jiných a snad všech od min. výživy, aby vynutila větší dodávky, neboť zásobovací situace byla velmi kritická.

Dávka z místností a psů:

Byla placena již podruhé a to z místnosti 50 k, a z jednoho psa 80 k, ( 14.10.1947)

Snížení dávky sadbových brambor:

Následkem špatné zásobovací situace byla od 25.11.47 snížena dávka sadbových brambor z 1 ha 25q na 22q, toto snížení množství bylo určeno pro města.

Vožení sena z pohraničí:

V roce 1947 bylo do zdejší obce dovezeno z pohraničí 300 –400q sena. ( popis strana 520 )

Předpis a brambor 47:

Hovězí 13333kg dodáno 13411kg

Vepřové 8000/5115

Brambory 60000kg / 15 750kg

ROK 1948

Rok významných historických událostí 600 leté výročí založení Karlovy univerzity v praze a 100 leté výročí zrušení roboty, zároveň významných událostí současné doby. Byl pro celý náš národ velmi významný, jednak svými historickými událostmi neboť v tomto roce oslavovali jsme 600leté výročí založení Karlovy univerzity a 100leté jubileum zrušení roboty. Byl významný v době současné a bude velice významný v době budoucí, neboť události, které se odehráli v tomto roce, neodehrají se na mnoho let a v budoucnu bude tento rok nejrušnějším z poslední doby, neb začíná robota nová. Tento rok týká se celého národa i všech obcí, a každého občana, neboť změny které nastaly byly velmi abnormální, zvláště na poli politickém, neboť pro stranu komunistickou přinesl veliké vítězství, za to pro ostatní, úplnou porážkou a dokonce jak se později říkalo všeobecné utlačování všech tříd, vyjma dělnické, neboť na dělnictvo je dosud stále pamatováno nejvíce, jak se životními potřebami (přídavkové lístky na maso, tuky, máslo, tak i obuv se šatstvem), neboť dělník dostal vše, kde pro ostatní nezbývalo. Hospodář, který pracoval mnohem více než dělník, neměl nárok, ani na přídavky potravin (cukru) ani obuvi a obleků, což se dozvíme z dalších událostí.

ODSTOUPENÍ 11 MINISTRŮ Z VLÁDY:

Následkem nedohody v Národním shromáždění se stranou komunistickou, odstoupilo 20.2.1948 11 ministrů z vládního bloku, hlavně ze strany lidové, národně sociální a sociálně demokratické, tato se pak později se stranou komunistů spojila. Tato zpráva tak jako jinde i v naší obci vzbudila velký rozruch. S napětím se čekalo jak se vláda doplní. 22.2.1948 došla konečně zpráva , že vláda je doplněna a sice dle návrhu předsedy vlády Klementa Gottwalda, poslance strany komunistické. Příslušníci ostatních 3 politických stran v naší obci nebyli touto zprávou příliš potěšeni, neboť na místa odstoupivších ministrů dosazeni byli komunisté nebo jejich přívrženci, což znamenalo ovládnutí celého státního aparátu jednou stranou, což se také stalo a tím také stala se naše vláda vládou diktaturskou, třebaže nesla stále název lidově demokratická.

Další dny byl bedlivě sledován postup nové vlády, jejímž předsedou byl zvolen Antonín Zápotocký. S velikým zájmem poslouchán rozhlas náš i cizí, hlavně z Anglie a Ameriky, neboť i cizina byla touto událostí velice překvapena. V cizině se tento převrat dokonce očekával.

Další překvapení 10.3.1948 přinesla do zdejší obce zpráva, že ministr zahraničí Jan Masaryk spáchal sebevraždu. Tato zpráva byla pro každého českého člověka velmi smutná, neboť v něm ztratil náš národ člověka, jakých máme málo a kterého nám závidělo mnoho národů dokonce i velikých. Tento a president Eduard Beneš se za doby okupace nejvíce zasloužili v odboji zahraničním o naše druhé osvobození. Této zprávě se následkem posledních událostí nepřikládalo mnoho důvěry. Dohadovali se různé věci, které také ovšem neměli určitého podkladu.

„Za něho nemáme náhrady“ řekl každý česky smýšlející občan nejen v naší obci ale i v jiných.

Opět nová smutná zpráva došla do zdejší obce že opustil náš národ druhý náš prezident Dr. Eduard Beneš, který 13.9.1948 zemřel. V něm odcházel našemu národu poslední velký státník této doby. Za ním šla většina našich lidí a vzpomínka na něho z našich srdcí vůbec nezmizí. Byla to poslední naděje v této době, což dosvědčují veliké spousty občanů, kteří dojíždění k jeho hrobu do Sezimova Ústí. Čest budiž jeho památce!!!

Mnoho snad na jeho smrti zavinili poměry tehdejší doby. On, který chtěl jíti s národem jinou cestou, neboť s jeho chotí Hanou zasvětili celý svůj život pouze národu, vedouce v první i druhé světové válce s T.G.M. zahraničí odboj za osvobození naší vlasti, kde mu často hrozilo nebezpečí života. Vše se mu podařilo, záhy po únorových událostech onemocněl a více se nevyléčil. V červnu 1948 odstoupil ze své prezidentské funkce a na jeho místo nastoupil jsa zvolen třetí náš prezident Klement Gottwald. Bývalý truhlář, který si však tak veliké sympatie u národa jako předešlý nezískal.

Předpis masa a obilí na rok 48:

Podobné jako v roce 47.

Akční výbor:

Jako ve všech úřadech , tak i v obcích byli voleni tzv. akční výbory, hlavně ze strany komunistické, které měli svrchovanou moc, dokonce i přes obecní úřad. V naší obci byl akční výbor zvolen 7.3.1949 ze 4 členů. Předsedou byl zvolen Frček Josef z č.22, Tomuto občané velice důvěřovali, ale později se pak říkalo, že jsme se mýlili, neboť on byl pak velmi nadšen pro komunistické vedení.

Na nátlak Josefa Kalivody byl v obci zvolen druhý akční výbor, tento nebyl Okresním Národním výborem schválen a byl proto rozpuštěn. Kalivoda nebyl totiž s volbou prvního akčního výboru spokojen, chtěl býti předsedou sám. Kalivoda byl z Čestic a bydlel t.č. v cihelně v č. 8, Odtud se po smrti jeho manželky, odstěhoval do Čestic.

Příslušníci jiných politických stran ihned na většině místech vyměňovali příslušníky strany komunistické, pokud byla náhrady. Za ty, za které náhrada nebyla, zůstaly zatím dále, k čemuž postupem času došlo.

Akční výbor JSČZ:

Jednotný svaz českých zemědělců musel míti také svůj akční výbor, ten byl v obci zvolen 17.3.49.

Snížení množství sadbových brambor:

Podle vládního nařízení byla ve zdejší obci 17.3.49 vyhlášena snížená dávka sadbových brambor z 22q na 18q na ha, tak malé množství na sadbu nebylo ponecháno za celou dobu okupace.

Sebevražda Jana Masaryka:

Zahraniční ministr Jan Masaryk spáchal 10.3.1948 sebevraždu, tato zpráva byla velikým překvapením i ve zdejší obci. (Viz výše )

Dobrovolná pracovní povinnost:

21.3.1948 byla nařízena ve zdejší obci jak všude jinde pracovní povinnost, nebo jak se všeobecně říkalo robota. Psalo se i v radiu hlásilo, že je to dobrovolné, ale kdo by nešel pracovat měl být potrestán. Každý muž od 18 –60 roků musel nastoupit.

Elektrizace obce:

Byla odhlasována 2.5.1948 celou obcí, jediný Kukrál Josef pro tuto nehlasoval.

Požár v obci 11.5.1948

Vypukl u Václava Rouče č.5 udeřením bleskem při zcela malé bouři. Tento však do žní měl zhruba postaveno.

Volby do národní shromáždění konány 30.5.1948 ( popis na straně 427)

Zábava na parketu, která měla býti pořádána 18.7.48 byla pro špatné počasí vedena do Dřešínka.

Příplatky na potraviny:

Byly vypláceny zemědělcům z tzv. vyrovnávacího fondu od dubna 1948 a to na 1l mléka 1Kč na máslo 1kg 18Kč jatečního skotu 1kg, 4Kč

Vyhlášení ústavy:

24.4.1948 byla ve zdejší obci jako ve všech ostatních vyhlášena ústava. Do každé obce přišel učitel, četl a vysvětloval. Většina občanů však tím nadšena nebyla, protože ku konci byla podmínka, že ústava se může kdykoli změnit, což nemělo pak významu.

Odhlasován zákon o národním pojištění:

V květnu 1948 bylo uzákoněno národní pojištění, pro které mnoho zemědělců ani živnostníků při hlasování v obcích nesouhlasilo, bylo však přesto uzákoněno. Vědělo se totiž předem, že to bude pro tyto vrstvy veliké finanční zatížení.

Volby do národního shromáždění:

14.6.48 zvolen za prezidenta Klement Gottwald, 15.6.48 zvolena nová vláda, jejímž předsedou byl zvolen Antonín Zápotocký. Část občanů, která s komunismem nesouhlasila, nebyla příliš nadšena, protože se důvěřovalo u těchto lidí jedině bývalému prezidentu Ed. Benešovi, který se v nejhorších dobách o náš národ nejvíce staral.

13.9.1948 zemřel bývalý náš prezident E. Beneš.

Volby do Národního shromáždění ve Dřešíně

Konaly se 30.5.1948. K volbě dostal každý občan , který měl právo volit pouze 2 kandidátní listiny. Jed¨nu tzv. jednotnou, nebo-li kandidátku národní fronty, ve skutečnosti však komunistickou. Druhá kandidátky byla bílá, čistá. Tato kandidátka neměla však býti volena, jak se agitovalo na schůzích v rádiu i letáky. Říkalo se, že prý je to kandidátka nepřátelská, která prý je pro vyvolání války a mnoho jiného se na tuto bílou kandidátku uvalovalo, aby se nevolila, protože komunisté chtěli získat všechny hlasy. Přesto však byla přece volena.

Ve zdejší obci bylo zvoleno 67 kandidátek jednotných, 27 bílých a 2 s podobiznou p.dr. Edvarda Beneše (prezident) a jedna obálka byla prázdná. Komunisté chtěli získati úplně všechny hlasy, což ovšem tak nedopadlo.

Po volbách bylo sice hlášeno, že obdrželi 89% hlasů čemuž se nepřikládala velká důvěra, neboť v mnoha obcích byly také samé bílé kandidátky. Příslušníci komunistické strany ve zdejší obci byli po volbách velice rozčileni a dokonce i vyhrožovali těm, kteří volili kandidátky bílé, že prý budou vystěhováni z Československa a nebo, že prý chtějí, aby se Němci vrátili.

Zábava na parketu byla konána 8.8.1948, kde již po třikrát kvůli špatnému počasí musela být vedena do Dřešínka.

Přeplatky a doplatky na předané a nedodané maso:

Za předané maso přes kontigent (předpis) vyplácel stát hospodářům odměnu 10 Kč na 1kg hovězího a 15 na vepřové. Za to ale ti , kteří neměli dodáno, zaplatili za 1kg hovězího 25 Kč a 35 Kč za vepřové jako pokutu.

Zbavení funkcí honebního výboru:

Místní akční výbor N.F ( Národní fronty ) se jednohlasně usnesl o vyloučení 4 členů honebního výboru a to : Jana Jůna, starostu, Františka Petra, F. Švehlu, a Čeňka Trojana, neb prý nejednali správně při pronájmu honitby, dále nejsou kladného smýšlení N.F. a nejsou ani členy KSČ. Za nové členy byli zvoleni: Jonáš Josef, Kukrál Josef, Čtvrtník Jan č.11, a Staněk F. č.4. Ze starých zůstávají: Steiner F, Rouče Václav, Hynek Josef.

Lepa Václav byl vyrozuměn v neplatnosti honební smlouvy, neboť jemu byla dříve honitba pronajmuta, kterou pak najmul Česánek Jan z Němetic s Boháčem z Němetic. Česánek jan byl z č.18 a odženil se do Němetic. Česánek Josef pak byl také společníkem na obecní honitbě. Členové zbavení funkce o tom byli také vyrozuměni., v Dřešíně 19.10.1948

Hospodářská kontrola:

Byla ve zdejší obci 4.10.1948 u 4 hospodářů byla provedena prohlídka, žádná závada však shledána nebyla.

Dosazení úředníka ku splnění dvouletky:

12.10.48 byl do naší obce i ostatních vyslán z okresu úředník, který měl donucovati hospodáře, aby ihned vymlátili a okamžitě dodali chlebové obilí, aby předepsaný kontigent byl celý dodán a tím dvouletý plán splněn do 28.1.0, jak bylo v dvouletém plánu stanoveno. Celý kontigent splněn nebyl, protože úroda byla špatná a krupobitím se ještě zhoršila. 24.10.1948 zrovna o posvícení přišel do obce jiný úředník, který vybízel hospodáře ku dodání ještě nějakého obilí, hlavně pšenice. Několik hospodářů dodatečně nějaké obilí slíbilo.

Národní pojištění:

Které vstoupilo v platnost 1.10.48 se 7.11.1948 spisovaly smlouvy pro výpočet prémie, kterou budou platit hospodáři a živnostníci. U zemědělců se spisovala poměra hospodářské půdy, dle čehož se bude vypočítávati poplatek. U živnostníků se bral za základ obrat v roce 1947.

Všichni věděli jak velké zatížení to přinese a skutečně se tak stalo. Druhá námitka byla, že se důchod bude brát až po 65 roce, čehož se málo lidí dnešní generace dočká.

Národní správec:

V říjnu 1948 byl dle dekretu okresního národního výboru dosazen František Šťastný z Čestic jako správce na usedlost č.26 Josefa Randáka, jelikož tento dle tehdejších nařízení špatně hospodařil a vůbec celkem nic nedodával, proto bylo jeho hospodářství dáno pod tzv, národní správu, což se t.č. s nedbalými hospodáři dělalo.

Národní správce pobíral za tuto funkci 2500 Kč měsíčně, což šlo na účet hospodářství, takže se tímto vlastně ještě více zatěžovalo a stejně se za něho nic nezlepšilo. Hospodáři tento zákrok velice odsuzovali, protože Šťastný na svém hospodářství pracovat nechtěl, a měl také a větší části pronajmuté. Říkalo se všeobecně, že lenoch popohání nedbalce. Konečně, když z hospodářství nezbývalo správci ani na jeho měsíční plat, správce vůbec tuto funkci položil s poznámkou, že se na tomto hospodářství hospodařit nedá. Dokonce pak žaloval u soudu jeden druhého o zaplacení. Správce požadoval od hospodáře za několik měsíců plat, hospodář na správci požadoval náhradu za to, co mu správce pokazil tím, že špatně hospodařil a udělal ledacos jinak než mělo být, což přivodilo hospodáři určitou škodu. Soud rozhodl oběma stejně a sice , že si nechá každý své.

Desítkáři:

V každé obci byli stanoveni tzv. desítkáři, každý z nich měl na starosti 10 rodin, o kterých podával veškeré zprávy, jak pohlíží na vládu, jak mluví, jak žijí atd. Kdo z nich v naší obci jest se určitě nevědělo, byla sice domněnka na několik, ale jisté to nebylo.

Zbavení funkce:

14.11.1948 byl zbaven funkce předseda vyživací komise Hynek Josef čp.10, jelikož nebyl organisovaný ve straně komunistické, jak se všeobecně pak psalo, tuto funkci převzal pak Jan Jůn čp34.

Oslava Gottwaldových narozenin:

Na oslavu prezidentových narozenin byla po celé republice pořádána akce a sice sběr obilí, mléka, vajec a jiných věcí. Také v naší obci byl tento sběr spisován 17.11.48, zemědělci měli k těmto oslavám darovat nějaké své produkty, obilí, brambory a jiné. Za tím účelem přijel do obce úředník, který soupis prováděl. Vyjma malého množství obilí a brambor nebylo nic slíbeno, neboť hospodáři následkem dřívějších soupisů celkem už nic neměli.

Půdní zkoušky:

V listopadu 48 byly ve zdejším katastru konány tzv. půdní zkoušky ( bonita půdy), katastr byl rozdělen podle druhů bonity půdy na trojí druh a sice: pěkná hodící se pro pšenici, horší pro žito, brambory a oves, třetí , která se hodí pouze pro lesy. Půdy nejlepší je pouze 50 ha.

Kontrola na obilí, závodní milice:

11.12.1948 byla ve zdejší obci kontrola na obilí, aby hospodáři dodali ještě nějaké obilí. Několik hospodářů ještě nějaké slíbili. Kontrolu prováděla tzv. závodní milice ( dělníci ze zbrojovky a fezáren) , kteří se k tomu přihlásili ku dodržování pořádku, neboli dělnické vojsko. Hledáno celkem nebylo.

Odvezení faráře z Čestic:

11.12.1948 byl odveden Petr Mikeš, farář v Česticích z neznámých důvodů. Pravděpodobně ho kdosi udal kriminální policii, nebyla tedy 12.12. v kostele žádná mše, 19.12. měl v kostele mši kaplan z Volyně.

Zákaz prodeje:

Od vánočních svátků 1948 až do 5. ledna 1949 byl zakázán prodej veškerého zboží vyjma potravin, kouření a známek. Prováděla se inventura a sice proto, že zboží bylo pak zdraženo. Spisovalo se veškeré zboží, železo, textil, galanterie a jiné, vše co se v obchodech prodává.

– 24.11.1948 byla opět viděna polární záře

ROK 1949

Spisování protokolů:

11.1.1949 byly spisovány protokoly se všemi hospodáři, kteří nedali: drůbež, maso, mléko, obilí aj., těm pak nebyly vydány šatenky.

Volný prodej:

Od 6.1.1949 začalo se prodávat tzv. volné zboží, hlavně textil, boty , prádlo, pláště, pláště na kola, na motorky, motorky celé, jízdní kola, benzín volný za 60kčs za 1 litr, na poukaz za 18 Kč, kde dříve stál 12 Kč. Cukr volný za 160 Kč kilo, Šaty mužské černé stály až 20 000kčs. Ceny na volném trhu byly strašně vysoké, např. 1kg kávy 500kčs, rýže 300kčs….

Zboží na poukazy a šatenky bylo také zdraženo, pouze asi kolem 20% podle roku 48. Zemědělci přes 15 ha a živnostníci šatenky nedostanou, ani ti zemědělci, kteří vše nedodají. Ceny zboží byly zvýšeny, ale mzdy ani ceny zemědělských produktů zvýšeny nebyly. Tak započal slibovaný blahobyt a demokracie.

Stěhování z pohraničí:

Tak jako v jiných obcích, stěhovali se z pohraničí hospodáři, tak i k nám se přistěhoval 6.1.1949 na svoji usedlost č.23 Burda Tomáš, ze které se v roce 46 odstěhoval. Stěhováním ničeho nezískal, naopak, stavení, jelikož nebylo obydleno velice sešlo, pole následkem nájmu byly vymrskány a zanedbány, takže 2-3 roky byla na nich úroda velice špatná. Z pohraničí odjížděli hospodáři hlavně proto, že tamější usedlost do úplného vlastnictví nedostali a pak mezinárodní poměry byly stále nejisté, cítili se tam hospodáři v nebezpečí.

Předpis vajec na rok 49:

Vajec mělo být v tomto roce z obce dodáno 24 610 ks.

Stav dobytka 1.1.1949:

Skot 138 ks, vepřového 65ks, ovcí 24ks.

Výdej šatenek:

27.1.1949 byly vydávány nové šatenky, které nedostali živnostníci, hospodáři nad 15 ha zemědělské půdy, a hospodáři, kteří neměli splněno. Nedostali je ani výměnkáři, kteří nebrali důchod ( podporu ze starobního pojištění) , která se již toho času, některým starým osobám již nevyplácela. Výdej šatenek vzbudil velikou nespokojenost mezi občany, jelikož toto jednání nebylo demokratické, neboť mnohý hospodář, nemohl splniti a tím nedostal šatenku,m což nebylo ani jeho vinou. Šatenek mělo být vdáno 150 a bylo jich vydáno pouze 93 a to do 1r. -5, do 12r. -13, 12-20r = 5ks, muži 32, ženy 38.

Zbaven úřadu předseda MNV

Jak energicky postupovali v této době svědčí opis nařízení, kterým byl zbaven předseda Místního národního výboru Jan Mikeš č.7, který byl tímto od roku 46. Nařízení je opsáno dle původního nařízení, které akční výbor Janu Mikešovi zaslal.

Opis:

Místní akční výbor NF v Dřešíně , okres Vimperk.

V Dřešíně dne 9.února 1949

Místní národní výbor

K rukám předsedy Jana Mikeše, ve Dřešíně

Místní akční výbor NF ve Dřešíně spolu s výborem místní organizace KSČ ve Dřešíně, se na své společné schůzi usnesl, rozpustiti z politických důvodů místní národní výbor ve Dřešíně v dosavadním složení a jmenovat nový s platností od 14.2.1949. Pana předsedovi J. Mikešovi se ukládá, aby o tomto opatření vyrozuměl všechny členy MNV. Dále aby během 7 dnů tj. do 21.2.49 připravil veškerou agendu, jakož i inventář a finance k předání. Dosavadní MNV se s okamžitou platností rozpouští a jest jmenován výbor nový, devítičlenný. Předseda MNV Jan Mikeš bude jako takový fungovat do 15.2. , kdy jeho funkce výkonného orgána MNV končí. Po 15.2.1949 není oprávněn za MNV jednat a podpisovat.

Celý dosavadní MNV se zbavuje dnem 14.2.1949 jakéhokoliv práva unášecího a všechna jeho opatření učiněná po 15.2.49 jsou neplatná a budou považována za neoprávněná.

Pan předseda uvede všechnu agendu do pořádku tak, aby byla bez restů a přestěhuje všechny věci MNV dne 14.2.1949 na místo, které určí dodatečně MAV. NF ve Dřešíně. Současně jest jmenován výbor nový , který začíná fungovat dnem 14.2.1949, kdy se poprvé sejde a zvolí si ze svého středu předsedu a další funkcionáře.

Za místní KSČ podepsán Kukrál Josef, za MAV podepsán Frček, za okresní NV podepsán Čuba., razítko ONV Vimperk.

Podpisování osevních ploch:

25.2. byly podpisovány osevní plochy. Každý měl nařízeno mnoholi musí kdo čím osázeti a oseti. Ničeho nemělo býti zaseto více nebo méně než měl nařízeno. Říkalo se , že půjdou přes vše kontroly, které sice nechodily.

Podpisováni smluv na dodávky:

27.2.1949 podepisovali se zase smlouvy, kolik kdo musí čeho dodati, obilí, masa , vajec, mléka, vlny, máku, a lenu. Byly to sice smlouvy, jak se tomu říkalo, ale jinak to bylo nucené, přišlo to již hotové z ONV, a kdo to nepodepsal, zde na schůzi, byl pak zavolán na okres, kde to musel podepsat dodatečně. Hospodáři tyto smlouvy podepisovati nechtěli, že nevědí, co sklidí. Bylo jim slibováno, že smlouvy jsou jen tak provizorní, a kdo to nebude moci dodati, že to nebude vymáhat, zatím pak na podzim musel pak každý, to co podepsal musel dodati, říkalo se pak, že je to závazné.

Přidělení naší obce k okresu vimperskému:

Od 1.2.1949 byla naše obec, jako i jiné přidělena od okresu strakonického k okresu vimperskému, aby prý pohraniční okresy byly zesíleny. Občané toto příliš nevítali, jednak bylo do Strakonic všeobecně lepší spojení, a pak to bylo přece jen větší město, a pak většina občanů jezdila do práce do Strakonic, kde si při tom, dokud tam úřady byly vše vyřídila, hlavně to byl také zvyk.

Návrat faráře do Čestic:

Farář Petr Mikeš vrátil se 11.3.1949 z vězení, kde byl od 11.12.1948. Většina osadníků byla touto zprávou potěšena a oznamována. Až do té doby zastávaly jeho úřad p. farář z Vacova a kaplan z Volyně.

Odvod hochů v roce 1949:

31.3.49 bylo při odvodu odvedeno k vojenské službě 6 hochů.

Dvě tajné schůze pro založení družstva:

Byly vykonány na akčním výboru ohledně založení družstva ve zdejší obci. Pak měli býti konány dvě veřejné schůze ohledně založení družstva. Jelikož samotní funkcionáři pro založení nebyli vystihlo se, že by věc na schůzi vypadala ještě hůře, nebyly tyto dvě schůze konány.

Za to ale, když se nevytvořilo ve zdejší obci družstvo, byl zakázán okresním sekretariátem KSČ výdej otrub pro dojnice, které byly až dosud vydávány. Tento postup vzbudil nespokojenost nejen u občanů neorganizovaných, ale i u členů strany, kteří její program velice chránili a vnucovali. Veškeré funkce vedli pouze organizovaní členové strany (Kukrál Josef, Frček Josef, Česánek Josef, Staněk František, Rouče Václav, Karel Jůn a Jan Jůn)

Přestavba u Josefa Česánka č. 18:

V roce 1949 postoupil se štítovou zdí o 1m na západ zřídil ze starých obytných místností nové, kde zapojil i část kůlny, kterou asi před 15 lety přistavěl u silnice , z této postavil světnici při silnici.

Hlášení brambor:

8.4.1949 musel každý nahlásit, mnoho–li brambor odevzdá.

Rozkvět třešní v roce 49:

Rozkvetly první třešně 10.4. což nebývá tak za mnoho let.

V květnu sníh:

10.5.1949 padal ještě sníh, žádné škody však celkem způsobeny nebyly.

Husí mor:

V roce 1949 řádil ve zdejší obci i v jiných tzv. husí mor. Uhynulo mnoho housat, např. Trojanovi čp.9 uhynul celý houf( 12 housat ) , ale i u jiných hospodářů tato nemoc řádila. V některých obcích to bylo mnohem horší.

Pracovní povinnost v neděli:

15.5.1949 byla nařízena ONV ve všech obcích pracovní povinnost. Občané s tímto nařízením nesouhlasili, protože si každý v neděli rád odpočinul a pak většina lidí v neděli nerada pracovala, jelikož byla křesťansky vychována. Kdo se na práci nedostavil , měl býti oznámen okresnímu úřadu. Pracovalo se zdarma, Opravovali se cesty, vysazovali lesní sazenice atd. Občané takovéto práci říkali robota.

Silná bouře a kroupy:

1.6.1949 strhla se nad zdejší obcí, i nad okolními, velká bouře s lijavcem a krupobitím. Veliký lijavec způsobil veliké škody na polích, kde byla vybrána ornice a tím vznikla povodeň. Kroupy mnoho škody v naší obci nenadělali, za to v jiných, byli škody velké.

Hlavně povodeň natropila velké škody, dokonce místy podemlety byly i domy a u Nihošovic na dvou místech strženy i silnice.

Oprava cest:

4.6.1949 byly opravovány cesty, které byly při bouři vybrány, protože se po nich nemohlo vůbec jezdit.

Nucený odstav telat:

V roce 1949 začal již nucený odstav telat, takže musel dotyčný hospodář, když nebylo tele úplný mrzák jej odstavit, ať se mu to hodilo, či nehodilo, třebaže neměl dostatek místa ani krmení.

Sloučení církve se státem:

18.6.1949 měli se podepisovati občané na to, že souhlasí se sloučením církve se státem, tuto akci však nikdo nepodepsal.

Výřez v lese „Pod vůsí“:

Prováděl se 14.7.1949, výřezu mohli se zúčastnit pouze ti, kteří byli na jaře na vysazování lesních sazenic pro obec. Dříví bylo jim ponecháno za odměnu zdarma.

Obilí nad kontigent:

Spisoval ve zdejší obci úředník 30.7.49, pouze dva hospodáři nějaké obilí slíbili, protože nikdo ještě nevěděl, mnoho-li obilí namlátí.

Špatné počasí:

Bylo od 9.8.49 v době žní, denně pršelo, takže nabylo možno svážeti obilí, které na polích vyrůstalo, což trvalo skoro 14 dnů.

Založení družstva:

14.8.1949 přišel do zdejší obce zase úředník, který nabádal k tomu, aby bylo založeno družstvo. Nikdo z občanů však pro tento návod nehlasoval.

Poprvé sečeno slamovazačem:

Bylo ve zdejší obci v roce 1949 od strojního družstva z Vimperka a to u : Randáka Josefa, Burdy Tomáše, Lešáka Václava a Matějkové Marie. Téhož roku se také u několika hospodářů vozil od strojního družstva poprvé traktory hnůj.

Svátek sv. Václava:

Se letošního roku nedržel, celý den se pracovalo, nedržel se ani v roce 48. Ani za okupace se na tento svátek nepracovalo.

Zrušení lístků na chleba a mouku:

1.10.49 byly zrušeny lístky na chleba, mouku, pečivo a vůbec na veškeré moučné výrobky. Ceny volné hrubé mouky však stoupla ze 7 Kč na 13 Kč za kilo. Také maso začalo se prodávat volně, ale za cenu dosti vysokou, vepřové 250kčs/kg, hovězí, 200kčs. Lístky na maso se však vydávali dále ovšem pouze nezemědělcům a nebo malým hospodářům, kteří byli zaměstnáni mimo svého hospodářství. Ostatní lístky na maso nedostávali.

Nezájem o pole:

Následkem nastávajích poměrů klesl zájem o půdu tak daleko, že nechtěl nikdo obdělávat pole, ani když majitel nájemci ještě doplácel. Tak třeba František Krejsa čp31, který odcházel na vojnu, chtěl pachtýře, který bude po dobu jeho vojenské služby obdělávati jeho pole doplácet 1000kčs ročně, aby pole neleželo ladem. Zájemce se však nenašel, protože z každého aru půdy musel nájemce odvádět vysoký kontigent mléka, masa, vajec, drůbeže apod. Dále pak, že vlastně nikdo nevěděl, jak to vše s hospodářstvím dopadne. Dále také proto, že zemědělské výrobky byly málo placeny, oproti průmyslovým, kde v továrnách a na stavbách bylo dělnictvo daleko lépe placeno, jezdil raději každý kdo trochu mohl na výdělek a tím klesl zájem o pole a hospodářství tak daleko.

První majitel automobilu:

Byl ve zdejší obci Jan Novák čp15, mladší, který si toto v roce 1949 koupil. Druhým majitelem auta byl Karel Jůn, čp.34.

Soupis kontigentu a vyšetřování:

16.11.1949 byl ve zdejší obci úředník, který spisoval dodaný kontigent a protokol s těmi, kteří dodáno neměli. Mnoho občanů se nad tímto rozčilovalo, protože měl každý dodati, co v únoru podepsal, ať se mu urodilo nebo ne.

Tehdy při podpisu se říkalo, že když se neurodí, tak se to neodevzdá, zatím, kdo podepsal , musel odvést.

Podpisy na Stalinovu zdravici:

15.11.49 měla býti všemi občany podepsána tzv. Stalinova zdravice, tuto však málo občanů podepsalo, tak byla dána k podpisu podruhé, kde to dopadlo skoro stejně. Ponejvíce ji podepisovali děti.

Zákaz domácích porážek:

15.12.49 byly zakázány veškeré domácí porážky, jak u zemědělců tak u nezemědělců.16.12.49 byly porážky opět povoleny, ale jenom těm zemědělcům, kteří měli vše splněno, a pak nezemědělcům.

Sbírka na Stalinův pomník:

16.12.1949 pořádala se sbírka na Stalinův pomník, kde byla vybrána zcela nepatrná částka. 20.12.49 byly zde tak jako v jiných obcích pořádány tzv. Stalinovi 70. narozeniny. Této akce se zúčastnila zcela malá část občanů, protože se dnešní vedení občanům málo zamlouvalo a pro podobné věci neměli pochopení.

Soupis dodávek:

Byl ve zdejší obci prováděn 21.12.49 dvěma úředníky, kteří kontrolovali všem hospodářům dodaný kontigent, kdo neměl dodáno, byl vybízen k dodávce. Mohl si dodat za jednu věc druhou, např. brambory mohl splnit masem, ale pouze vepřovým za 1q brambor 15kg masa. Brambory žitem, hrachem nebo ječmenem, za 1q brambor muselo býti 40kg žita. Také olejninami a pšenicí se mohli splnit jiné nedodané věci. Kdo slíbil, že splní mohl zabíjet, ten kdo nesplnil, měl porážku zastavenu dále.

ROK 1950

Stav dobytka k 1.1.1950

  • Hovězí 154 ks z toho 77 krav
  • Vepřové 107ks
  • Skopové 24 kusy
  • Předpis mléka roku 1950 činil 53100 litrů

Ostatní dodávky:

90q žita, 55q ovsa, 42 kg semene lněného, 330kg stonků, 628q brambor, 12265kg hovězího masa, 4608 kg vepřového. Průměrná roční dojivost na 1 krávu 1050 l mléka.

Kontrola na obilí za rok 1949:

11.1.1950 byl ve zdejší obci úředník z ONV hlavně u těch hospodářů, kteří neměli splněny krmné dodávky. Požadoval dodatek dobrovolně bez nátlaku.

Výdej šatenek:

13.1.1950 byly ve zdejší obci vydány opět šatenky. Hospodářům, kteří neměli všechno dodáno, vydány nebyly. Ve zdejší obci obdrželi šatenky pouze 4 hospodáři. Dodatečně byli vydány šatenky i ostatním, vyjma 5ti, kteří neměli mnoho splněno.

Oddavky, křest i pohřby na NV:

Od 4.ledna 1950 odbývají se svatby i pohřby, křty na národních výborech určených pro určitý obvod. Pro zdejší obec je tento úřad určen v Česticích. Dotyčný obřad musí se odbývat předně na NV a pak, kdo chce může se nechat oddat nebo pohřbít v kostele. Církevní obřad je z hlediska vládního vedlejší a kdo si jej nepřeje nemusí se vůbec odbývat, hlavním obřadem je obřad občanský. Lid s tímto nařízením vůbec nesympatizoval.

Kontrola na obilí:

17.1.1950 byla ve zdejší obci kontrola na obilí. Hospodáři, kteří neměli některé obilí dodané, museli jej dodati jiným obilím, a nebo vepřovým masem. Po okupaci se hospodářům však říkalo, že už u nás nikdy kontroly chodit nebudou.

Smlouvy výrobní a dodávkové:

20.1.1950 podepisovali se s každým hospodářem smlouvy dle kterých měl nařízeno mnoho-li má každého obilí osít, mnoho-li se mu urodí a kolik z toho odevzdá. Také u dobytka bylo nařízeno kolik kusů musí mít ustájeno, kolik musí odstavit a mnoho-li masa každého druhu odevzdá. Nepřihlíželo se k tomu má-li pro tolik dobytka krmení či ne a má-li místo.

Hospodáři ještě nevěděli zda-li a vůbec sklidí a už měli podepsat co odevzdají. Většina občanů reptala proti tomuto nařízení, jelikož měl každý za to, že je to zbytečné plýtvání časem a týrání zemědělců. Úřady ale hlavně strana byly neúprosný a podepsati musel každý, jinak byl k tomu zavolán na ONV, kde smlouvu stejně musel podepsat, tohle vše co se dělalo se zemědělci bylo prý dobrovolné a režim demokratický.

Jarní osevní plán:

Proveden 25.2.1950 proti vůli občanů. Sedláci, kteří měli koně nebo voly, měli provést jarní práce na polích s potahy za odměnu 20Kč na hodinu včetně kočího a správy. Malí zemědělci mají jim za to pomáhat za odměnu 10,50Kč na hodinu. S tímto nesouhlasili ani jedni ani druzí, přesto však to bylo nařízeno. Jednalo se hlavně o to, aby se s dojnicemi netahalo. Toto nařízení se však nedodržovalo. A většinou si každý dělal na svém jako dříve.

Paragraf 55:

Zároveň byl při této schůzi prohlášen paragraf 55, který znamená, že se může každému cokoli odebrat co stát potřebuje, což vzbudilo mezi občany veliký rozruch, neboť prý to znamená veřejnou krádež.

Klasifikace krav:

Byla ve zdejší obci prováděna 1-3-1950. Krávy se třídili ve třech skupinách. 3. Mají být poraženy, 2. Zůstanou hospodářům, 1.mají býti snad dodány do státních statků a družstev. K tomu však ale nedošlo.

Zvyšování požárního pojištění:

16.-17.3.1950 bylo v naší obci i v jiných zvyšováno dle vládního nařízení požární pojištění. Zvyšování prováděl úředník od pojišťovny, a to dle rozměrů budov a dle výměry pozemků. U některých hospodářů byla odhadnuta cena velice vysoká, ze které se pak počítalo pojištění. U F. Petra byla odhadnuta cena na jeden a půl milionu. Do tohoto pojištění je shrnuto stavení, zásoby doma i na polích, veškeren nábytek. Dále dobytek ve stájích i venku. Pojištění se zvýšilo, i když hospodář s tím nesouhlasil.

Revize dodávek v roce 1949 byla prováděna úředníky ONV

Soupis osevu:

19.3.1950 byl v naší obci spisován osev na rok 1950, dle ploch a katastrálních čísel pozemků, snad proto aby se dodržoval plán osevu, protože byla dle plánu osevní plocha pšenice a žita.

Časné metání žita:

V roce 1950 následkem pěkného počasí, metaly se žita už 10.května, což se málokdy stává.

Podpisy pro mírovou akci:

14.5.1950 byla konána schůze, na které se měli podepisovat občané pro mír. Lidé se celé léto akci smáli, protože to bylo bezcenné. Proto se na schůzi podepsalo pouze 12 osob. Jelikož se málo občanů podepsalo, bylo nařízeno, aby se s touto listinou došlo do bytů, což bylo naléhavější, takže se podepsalo ještě 19 osob. Dělníci podepisovali tuto akci na pracovištích, kde byli přímo donucováni. Kdo by se byl pro mír nepodepsal byl nazýván reakcionářem, neboli palič války. Ono se totiž stále vše podnikalo pro mír a lidem se říkalo , že se mír udrží, ale přitom se horečně zbrojilo a zásobilo na válku. Lid si z celé této akce tropil žerty. S listinou obcházel Josef Frček čp.22.

Reorganizace NV , čili doplnění:

Mělo být provedeno 30.5.1950, jelikož se sešlo málo občanů, bude tato schůze ještě jednou.

Suché jaro:

V roce 1950 bylo pozdější jaro velmi suché, takže jařiny i jetele velmi vysychali.

Společný osev a mlácení:

20.6.1950 byla ve zdejší obci schůze, na které se měl schválit společný osev a mlácení. Tento návrh byl při ostré kritice zamítnut. Další schůze měla se konat 30.7.1950, nekonala se protože se referent nedostavil, konala se až 19.8. Ze 30 přítomných nehlasoval pro společné mlácení ani osev ani jediný občan.Debata o této věci byla velmi ostrá.

Časný začátek žní:

Následkem suchého jara byl začátek žní již 5.7.1950.

Dva úplňky v měsíci:

V červenci 1950 byl za měsíc dvakrát úplněk měsíce. Tato událost opakuje se za dlouhou řadu let. V takovém roce odehrávají se prý významné události. Posledně se tato událost odehrála před 150 lety.

Výmlat a splnění kontigentu:

Dle nařízení ONV muselo býti do 27.8. obilí vymláceno a předepsaný kontigent toho dne odveden. Toto nařízení dělalo hospodářům potíže, protože bylo ještě mnoho práce venku, hlavně otavy. Než žádné odvolání neplatilo a nařízení šlo jedno za druhém dokonce úředníci a tajemníci jezdili po vesnicích a donucovali hospodáře, kteří nechtěli hned mlátit. Kdo by byl neposlechl, byl by se oznámil okresnímu úřadu. Kde se obilí nestačilo odvážet, bylo uskladňováno v tanečních sálech. Obilí však bylo v některých sálech porostlé nebo plesnivé, protože některé nebylo dostatečně suché.

Nájemce na hospodářství Václava Klasa:

15.12.1950 nastěhoval se do usedlosti č.36 nájemník Jaroslav Trojna. Tento na usedlosti dlouho nebyl a na jaře 1951 se odstěhoval zpátky do Vacovic, kde bydlel před tím. Do této usedlosti nastěhovala se pak Milena Mainhardová z Přečiny, které byla pak od roku 1951 jako prodavačka v Jednotě v krámu Václava Štrobla. Byla současně i hostinskou, jelikož V. Lešák se odtud v roce 1951 odstěhoval do vlastního domu.

Předčasné padání sněhu:

Na podzim roku 1950 napadl sníh již 26.10.. Někteří hospodáři neměli ještě zaseto a Josef Randák čp. 26 měl ještě mnoho brambor nevybraných. Sníh pak za několik dní sešel a na randáškovi brambory byla ONV nařízena brigáda 3.11. jelikož dotyčný ještě 2.11. neměl vybráno. Ostatní hospodáři také zaseli. Obilí však pozdě zaseté bylo špatné, a do jara hodně vyhynulo, protože v krátké době napadl sníh znovu a obilí nevyrostlo ze země, což bývá vždy špatné. Selo se ještě 14.11. pak přišlo zase špatné počasí.

Druhá pracovní brigáda na brambory Randáka byla nařízena 13.11.50 protože se prvně vybírati nemohlo.

Nabádání k založení družstva:

30.10.1950 přijeli 4 úředníci z okresu ku zdejším funkcionářům, aby nabádali hospodáře k založení družstva. Funkcionáři však na toto nepřistoupili.

Svatba:

Marie Šochmanová oddávala se s Vladimírem Bastlem z Železné Rudy 11.11.1950 , kamž se pak také odstěhovala.

Rozšíření a válcování silnice:

V roce 1950 byla ve zdejší obci mezi hospodářskou usedlostí čp.10 a č.43 rozšířena silnice o 2 metry, čímž bylo stavení 43 menší. Byla až do této doby v těchto místech silnice tak úzká, že se zde dva povozy nevyhnuly. Zároveň byla silnice na celém katastru obce návozem štěrku vyvýšena a uválcována, jelikož byla následkem silné automobilové dopravy ve velmi špatném stavu.

Ustavení hasičského sboru:

Dle vládního nařízení měl být v každé obci, kde dosud nebyl hasičský sbor. Byli tedy na schůzi konané 15.12.1950 navrženi někteří z občanů a s dalším řízením mělo být pokračováno, což zase zůstalo při starém, jak to obyčejně ve zdejší obci dopadne. Hasičský sbor měl být již v době okupace každopádně sestaven. Mnohokrát byla tato věc na jednání, a nikdy k založení ještě nedošlo.

Kontingent na rok 1951:

Byl předepsán celé obci v celku , ne jako dosud jednotlivým hospodářům. Dělalo se to snad proto aby ti čilý hospodáři doháněli ty liknavé, protože nebyl-li v celé obci splněn kontigent byli činěny všechny překážky i těm kteří měli splněno. Např: Josef Randák, jeden z nejliknavějších hospodářů v roce 1950 dodal celkem 15l mléka, za celý rok, měl být jeho kontigent rozepsán mezi ostatní hospodáře, což ovšem přijato nebylo, jelikož měl každý svůj kontigent již velmi vysoký. Větší hospodáři 4-5tisíc l, menší 2-3tisíce litrů, malí chalupáři 1-2 tisíce litrů. Tato schůze byla konána znovu 9.1.1951 jelikož ONV nařídil aby Randákův kontingent byl mezi ostatní rozepsán. Toto nařízení bylo opět jednohlasně odmítnuto.

Počasí 1950

Byl pro zemědělce celkem málo příznivý. Následkem malého množství sněhu v zimních měsících, mělo za následek suché jaro. Byly sice častější slabé přeháňky, které byly málo vydatné, takže obilí a sena málo rostly, ozimy byly sice dosti dlouhé, ale následkem velikého horka v červnu, předčasně uschly a tím také zrno bylo celkem slabé. Bylo tedy t.r. výjimečně započato se sečením ozimu ve zdejší obci již 4. července což se u nás ani nepamatuje.

Nejhůře to bylo s jařinami, které byly velmi krátké a zrno bylo vůbec zadina. Otavy na suchých lukách vůbec nebyly, zelí bylo také velmi špatné, brambory na suchých polích velmi malé, jelikož předčasně uschly, ve velkých polích byly brambory pěkné, neboť tyto zastihla častější vláha ještě zelené, ty pak poslední dobu teprve narostly a bylo jich mnoho.

Zima se t.r. dostavila záhy, 26.10. napadlo již asi 10cm sněhu, který sice po 14 dnech na nějaký čas sešel ale z práce venku již mnoho nebylo. Kdo neměl zaseto, sel teprve kolem polovice listopadu. Místy se ještě vybíraly brambory a odváželo zelí. Stelivo se celkem žádné nehrabalo, protože před napadnutím sněhu bylo ještě na stromech a pak již nevyschlo. Byla tedy nouze o stelivo, jelikož bylo celkem málo slámy a zelené píce, přitom však veliký stav dobytka, neboť musela být skoro všechna telata odstavena a nic se od hospodářů nekupovalo. Skoro každý hospodář měl přeplněnou stáj dobytkem.

Kronika dále obsahu podrobné zápisy o počasí od roku 1948.

1 komentář u “Roky 1946 – 1950

  1. Vážní přátelé,
    jsem moc ráda, že jste dali na web připomínku zapomenutého. Hledla jsem právě něco k tzv. kontingentům a našla. Byla to těžká doba a mnohé zlomila, její důsledky neseme ještě nyní a mnohdy o tom ani nevíme.
    Děkuji Vám.
    V. Králová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *