Roky 1951 – 1960

Rok 1951

Předpis mléka:

Činil 63 720litru, který je o 10 620 litrů větší než v roce 50. Takto se čím dále tím více zvyšují kontigenty a samotným hospodářům nezbývá ani pro sebe ani krmení pro dobytek.

Stav hovězího dobytka činil k 1.1.1951 165 kusů.

Omezení prodeje volného chleba mouky:

Jelikož se prý velmi plýtvalo chlebem a bílím pečivem, bylo vládou v lednu 1951 vydáno nařízení, aby byly pečeny menší rohlíky a hostince měli nařízeno dávat menší kousky chleba. Zároveň bylo nařízeno , aby obchodníci nevydávali hospodářům žádný volný chléb ani pšeničnou mouku, až si přinesou potvrzení z NV, že žádnou mouku nemají. Předseda NV však neměl potvrzení vydati dříve, dokud dotyčnému hospodáři neudělá prohlídku v jeho domácnosti.

Na podzim v roce 1950 se musel předepsaný kontigent splnit ať hospodáři zbylo, či nezbylo a říkalo se , když se některému nedostane, že si může přikoupit na volném. Za to byl najednou pro něho volný trh zakázán. Krmné dodávky musely být také zcela splněny, přesto, že bylo ovsa i ječmene málo, skrmovati pšenici, ječmen i žito drůbeží bylo zakázáno, dokonce v některých vesnicích přicházeli tu a tam kontroly, zda se nekrmí tímto obilím. Pokud byl někdo dopaden platil prý pokutu, u nás ve vsi se nic takového nestalo.

Hospodářství Fr. Staňka čp4.:

Které odevzdal svému synovi Josefovi, tento pak svému bratru Františku předal. František Staněk pak v lednu 1951 všechny pozemky pronajal hospodářům skoro bezplatně, protože na těchto hospodařiti sám nemohl, jelikož bydlel v Pardubicích, kde měl autodopravu, budovu si prý všichni sourozenci ponechají, k bydlení, když se sem do obce některý přijede podívat.

Občané s tímto příliš nesouhlasili, maje za to , že pro Josefa Staňka by se hospodářství více hodilo, protože tento nebyl, jak se říká žádný světový člověk, i jemu samotnému říkali, aby hospodářství si ponechal, on přece neuposlechl.

Lístky na chléb, mouku, pečivo opět zavedeny:

Od 26.2.1951 byly lístky opět zavedeny, protože se prý s těmito věcmi velmi plýtvalo. Dělníkům, kteří pracovali mimo domov, ale jezdili denně domů, třeba nebyli samozásobiteli, lístky nedostali. Soudilo se všeobecně, že začíná býti nedostatek, což asi také bylo, protože se začínalo více šetřit.

Zástupce traktorové stanice z Vimperka

přijel, aby uzavřel smlouvy s hospodáři na orbu, vožení hnojů a sečení. Asi polovina hospodářů se přihlásila. Ku provedení těchto prací se málokdy v ujednaný čas dostavili, takže někdy musel hospodář 2-3krát je upomínat.

Kronikář na informačním školení:

3.3.1951 byla pořádána přednáška pro kronikáře ze všech obcí, aby prý věděli, jak mají psáti do pamětních knih. Spíše však to bylo školení politické, protože k tomu jak psát pamětní knihu se vůbec nedošlo. Hlavní čas se věnoval politické debatě a vychvalování současné doby. Kronikáři obdrželi dopolední svačinu, oběd zdarma a zaplacené jízdné tam a zpět.

Zdražení mouky a chleba:

V únoru 51 byla zvýšena cena mouky jak na lístky tak na volném trhu. Na volném trhu stála hrubá 38kčs/1kg, na lístky 18kčs. Pečivo a chléb zdraženo nebylo, bylo však o polovinu menší, také chléb v hostincích a závodních kuchyních byl menší podáván, aby prý se s tímto neplýtvalo. Chléb se začal péct, dvojí, býlí a černý. Býlí stál 8kčs/kg, černý 5kčs/kg.

Veliká nouze o krmení: V zimě 50-51 byla všeobecná nouze o krmení, jednak proto, že musel míti každý hospodář více dobytka než-li míval jindy, za druhé bylo méně píce, a také se na podzim přestalo dříve pást. Ani žádné stelivo se nemohlo připravit, takže se muselo stlát pouze slámou a té bylo také méně. Následkem tím, nařídil ONV, aby veškerá píce byla sepsána a u hospodářů, kde by snad jí bylo více, měla se prodati těm, kterým se nedostávala a nebo družstvům, které měli také velikou nouzi o krmení. Byli i v obci hospodáři, kteří už v únoru pouze na několik dní krmení. Vypůjčoval si jeden od druhého. Dobytek byl u většiny hospodářů ve velmi špatném stavu. Mnoho dobytka uhynulo a nebo muselo býti na jaře jako podřadné odporaženo.

Hospodáři žádali na podzim 1950 aby byl nějaký dobytek odebrán než zhubne. Žádostem těmto vyhověno nebylo a počet dobytka musel býti dodržen, jak bylo nařízeno. Na jaře se pak vodili na jatky takřka kostry.

Soupis ovsa, lnu a pelušky na jarní setí:

Jelikož se v roce 12950 v některých krajích jařiny neuvedly, byla i v našem kraji o tyto velikou nouze, vůbec o jařiny na setí. Spisovalo se tedy 13.3. již podruhé, mnoho-li který hospodář bude jarních semen potřebovati. Semena budou prý dodána pouze za protidodávku (za pšenici, žito a za brambory). Žito se bude počítat 320 Kč a oves bude za 690kčs. Kdo prý nebude míti nic na protidodávku, nedostane prý nic, což není ještě jisté. Kdo protidodávku neměl, osivo sice obdržel, ale musel ho na podzim vrátit.

Rozmnožení vysoké zvěře a bažantů:

V době okupace rozmohla se ve zdejším kraji velice vysoká zvěř, hlavně srnky, které dříve zde nebylo viděti. Tyto tropili na polích veliké škody. Také se zde hodně rozmohly bažanti.

Koupě drhlíku:

V roce 1951 byl koupen na mlácení jetele tzv. drhlík. ( peníze z honu – nájemné v částce 2500kčs vzaty na zaplacení. Ostatní dopláceli hospodáři a sice dle poměry půdy a to za 1ha 25kčs. Několik malých hospodářů do tohoto spolku nevstoupilo. Drhlík stál 5000 Kčs

Pochod míru:

Byl prováděn dělníky z továren 7.4.1951 na venkově místo pochodu měli 8.4. v neděli pracovati veškeré koňské a volské potahy na posílení míru. Občanům se toto nařízení nelíbilo, byly z něho tropeny žerty a také málokdo uposlechl.

Setí podle plánu:

Podle plánu mělo býti zaseto v roce 51 do 14.4.. Proto musel zemědělský referent z obce každý den na okresní národní výbor hlásit, mnoho-li bylo každý den zaseto. Zároveň museli každý den v poledne hospodáři zemědělskému referentu hlásit, mnoho-l za tento den zasejí. Nařízení se ovšem tak přesně nedodržovalo. Referent hlásil zasetí přibližně dle svého uznání. Z věci byli tropeny legrace, ale hospodáři proti tomuto nařízení velice reptali, jelikož to bylo úplně zbytečné. Takhle jsme byli šikanováni v době, kdy jsme měli mít tzv. Lidově demokratickou republiku.

Mírová beseda:

Byla ve zdejší obci pořádána 22.4.51 , beseda byla spojena s výstavkou obrazů z vesnic, kde družstva nebo státní statky se nacházeli. Na besedě měli býti uzavírány závazky nadkontingentních dodávek, hlavně obilí a mléka. Na besedu se dostavil poměrně malí počet zemědělců, protože tyto schůze byli nemilé a závazky nebyli celkem žádné, protože kontigenty byli již stejně vysoké. Přednášku měl pan Karel Kochta, řídicí učitel z Čestic. Občané měli slavnosti za bezcenné a proto byli slabě navštěvovány.

Vázané i vápno:

Na jaře 1951 začalo býti vázané i vápno. Poukazy dostali na vápno pouze obce nebo družstva. Ani na opravu domů se nic nepřidělovalo, takže nemohl nikdo ani budovy opravit. Pro obce bylo přiděleno nějaké vápno na bílení, bylo tedy na každou domácnost vydáno 20kg vápna. Jinak se shánělo vápno potajnu, nebo jej dělníci na stavbách kradli. Jezdili také lidé pro vápno do vzdálených vápenek (Sušice, Žichovic, Horažďovic) jelikož vápenka v Zechovicích tenkrát v provozu nebyla.

Umělé osemeňování krav a jalovic:

V dubnu 1951 bylo ONV nařízeno ve většině obcích také ve zdejší obci umělé osemeňování krav a jalovic, proti vůli občanů, jelikož proti přírodnímu osemeňování to bylo nepraktické. Zpočátku byl ve věci vůbec veliký chaos, takže zaměstnanec se namísto kam byl volán, dostavěl také až druhý den a to už bývalo obyčejně pozdě. Bylo také umělé osemeňování o mnoho dražší něž přírodní.

Odstěhoval se z čp. 36, 6.5.1951

Trojna Jaroslav, který se do tohoto čísla nastěhoval v prosinci 1950, odstěhoval se zpátky k rodičům jeho manželky do Vacovic, a do domu 36 se nastěhovala 7.5.1951 Milena Mainhardová z Přečiny, která na podzim t.r. byla za prodavačku ve zdejší prodejně v čp.41 v domě Václava Štrobla, kde až do roku 51 byl jako nájemce Václav Lešák, majitel hospodářství č.40, který byl v č.41 jako hostinský a kupce zároveň, měl od pana Štrobla pronajmutí pole i louky (celé hospodářství). Protože se v té době na soukromé podnikání nedrželo, spíše utlačovalo, nedostával pan Lešák žádné příděli zboží, neměl co prodávat , ale daně měl platiti, byl nucen obchod zavřít, což se také stalo, takže se ve zdejším obchodě nějaký čas neprodávalo. Na žádost občanů a MNV byla zde otevřena Jednota, kam byla dosazena Milena Mainhardová.

Společné zasetí lnu:

6.5.1951 konala se opět schůze, která už bylo ohledně této věci několikrát pořádána o společném zasetí lnu, což nařizoval ONV, kde se stále chtělo, aby se vše dělalo společně. Společné zasetí lnu se neodhlasovalo, pouze několik hospodářů (menších) se spojilo s Františkem Petrem z č.17 a len společně zaseli. Ostatní hospodáři si zaseli len pouze na svém, jelikož by prý na své pole neměli co zasít. Společné setí lnu později padlo.

Rozpis obilí a brambor na rok 1951:

Byl ve zdejší obci proveden 14.5.1951 za veliké nespokojenosti hospodářů, jelikož byl o mnoho vyšší než jiná léta. Byl předepsán i malým hospodářům do 2ha, takže některý hospodář měl odevzdat ze 75 arů 150kg žita, zároveň i krmné dávky, což dosud u těchto malých zemědělců nebývalo. Byla předepsána ovšem i dodávka sena, slámy, lnu.

Podpis kontigentu:

Se prováděl 17.5.1951. Podepsat jej musel každý, jinak prý bude zavolán na ONV, kde prý jej stejně musí podepsati. Hospodáři jej vesměs podepsali.

Nouze o krmení v roce 1951:

Na jaře t.r. byla vesměs veliká nouze o seno a slámu, jelikož každý hospodář musel míti více dobytka než jindy a pak byla také menší úroda. Dlužili si tedy hospodáři jeden od druhého seno i slámu. Někteří hospodáři chodili na obecní pastviny a vysíkali starou trávu, kterou krmili dobytek. Mnoho dobytka bylo ve velmi špatném stavu a několik kusů uhynulo.

Soupis dobytka a drůbeže:

1.7.51 byl v obci prováděn soupis veškerého dobytka dle váhy, hlavně vepřového. Váhu určoval dle odhadu tajemník, který soupis v obci prováděl. Také drůbež byla přesně spisovaná.

Hledání mandelinky bramborové:

7.7.1951 bylo přísně nařízeno hledání mandelinky bramborové, každý školák musel jíti na obchůzku po polích, kde byly nasázeny brambory. Z každého domu musel jíti alespoň jeden dospělý člověk do stáří 60 let. Tato obchůzka byla letos již podruhé. Mandelinka bramborová byla letošního roku středem pozornosti venkova. Již v roce 50 byla tato pronásledována. Ve zdejší obci se však toho roku nevyskytla. V roce 1951 byl při okrese určen tzv. mandelinkový referent, který sledoval, zda-li se obchůzky nařízené ONV skutečně provádějí.

Z úřadů bylo nám všeobecně hlášeno, že mandelinku k nám dopravují Američané, čemuž však málokdo věřil, neboť všechno špatné co se vyskytlo u nás zavinili Američané. Zajímavé bylo, že až do této doby, se v našem katastru mandelinka nevyskytla, přesto, že úředníci z ONV a tajemníci, říkali, že zde musí být a že se zde musí najít. Až konečně prolétla asi třikrát letadla naše v malé výši dolinou podél potoka a příští neděli, kde byly v těchto místech brambory, byla mandelinka ve skupinkách nalezena.

Hledání mandelinky, bylo nařízeno vždy na neděli a lid říkal, že je to proto, aby si hospodáři ani v neděli nemohli odpočinout, jelikož celý režim hnal lidi skutečně jen a jen do práce. Hledání mandelinky bylo nařízeno na 15.7., kde ještě mandelinka nalezena nebyla, dále bylo hledání nařízeno na 22.7., také v neděli, kde byla mandelinka již nalezena, ale pouze na polích podél silnice a potoka, na vzdálenějších polích nalezena nebyla. Místa, kde byla mandelinka nalezena, byla poprašována práškem, který k tomu účelu sloužil. Dále bylo nařízeno hledání mandelinky každou neděli až do konce září, třebaže nať na bramborách vůbec nebyla a nebo byla suchá.

Do pohraničí na seno:

Se měli hlásit zemědělci 14-15.7.51 , jelikož se mělo jít skupinově a za polovinu nasečeného sena, nikdo se nepřihlásil, je prý to za tak těžkou práci malá odměna, říkali občané.

Zavření mlýna Václava Lepy:

Ve mlýně Václava Lepy ve zdejší obci č.16 bylo letošního roku mletí zakázáno a naše obec byla s mletím přidělena Janu Lepovi ve Chvalšovicích č.18 později pak Jsefu Jonášovi v Česticích.

Vydávání mlecích výkazů:
Od 1.8.51 bylo opět zavedeno vydávání mlecích výkazů, který byl vydán jen tomu zemědělci, který měl celý kontigent obilí splněn.

Začátek žní v roce 51 byl následkem špatného počasí velni pozdě a sice s kosením žita se začalo teprve 26.7.

Zábava na tanečním parketu:

Byla pořádána 5.8.51 tentokrát v cihelně, ne jako jindy u potoka v chalupách, druhá zábava na stejném místě pořádala se 19.8.51, za hojné účasti vybráno 6000kčs.

Zdražení zboží na volném trhu:

Od 1.9.51 bylo textilní zboží zdraženo až o 20%, nejvíce bylo zdraženo zboží a druhy, co šly nejvíce na odbyt.

Odvedení kontigentu obilí na 120%:

Podle nařízení ONV mělo býti do 7.9. odvedeno veškeré obilí na kontigent a dokonce nejen předepsané ale ještě o 20% více. Jelikož nebylo možné aby všichni hospodáři do té doby vymlátili, hlavně pro nedostatek mlátiček, museli vymlátiti větší hospodáři, a dodati zatím za hospodáře menší, kteří jim pak obilí oplatili. Bylo s výmlatem veliké pilno. V obcích, kde byla zavedena elektřina, muselo býti mláceno i v noci. Tak vypadal slibovaný blahobyt, kde se říkalo, že se bude pracovat méně, zatím však jsme byli do práce honěni jako otroci.

Asfaltování silnice na celém katastru naší obce:

V roce 51 bylo provedeno asfaltování silnice na celém katastru naší obce, o rok později mělo být provedeno asfaltování podruhé, k čemuž však v roce 52 ani 53 nedošlo.

Poprašování polích po bramborách:

ONV bylo nařízeno po vybrání brambor poprášit pole práškem, který byl používán na poprašování natě, kde se mandelinka vyskytla. Hospodáři měli tuto práci za bezcennou a málokdo ji prováděl.

Pomrzlo ovoce i brambory:

Od 3-14.10.1951 přišli na tuto dobu neobvyklé mrazy od 4-8C, následkem těchto zmrzlo mnoho brambor i ovoce, hlavně jemnější sladké druhy zmrzly úplně, že nebyly k potřebě.

Brigáda na brambory:

Jelikož Josef Randák neměl ještě 20.10. vybrané brambory, nařídil ONV místnímu NV aby nastávají týden byla nařízena pracovní povinnost a aby byly brambory vybrány. Protože se po oba dva dny sešlo málo lidí a brambory se nevybraly, byla tedy 31.10. nařízena pracovní povinnost znovu.Na druhou povinnost sháněl tajemník lidi sám, protože se málo scházeli, neboť každý měl ještě mnoho práce sám a pak také proto, že Randák sám se o to nestaral, neměli lidé teprve náladu do práce.

Oslava Ruské revoluce:

8.11.51 byla ve zdejší obci pořádána oslava ruské revoluce přednáškou o této komunistické revoluci. Na přednášku dostavil se nepatrný počet občanů, neboť co souviselo s komunismem, lid nenáviděl, protože venkovu nic dobrého nepřinesl, naopak zhoršení.

Klasifikace a tetování krav:

Bylo provedeno ve zdejší obci 22.11.51, krávy byly tříděny do 4 tříd, 4 půjdou na jatky, později i 3, Krávy byly tetovány na spodní straně ohonu nahoře, snad prý proto, aby se neztratili.

ROK 1952

Oslava 4. Výročí únorové revoluce:

25.2.1952 byla pořádána oslava 4.výročí únorové revoluce společně s obcí Dřešínek v místním hostinci. Účast byla jako většinou na takovýchto oslavách malá. 8.3.1952 byla zase oslava mezinárodního dnu žen, také ve zdejším hostinci. Zúčastnili se 3 ženy a 3 muži a sice dva mládenci a vedoucí pamětní knihy, kvůli záznamu do pamětní knihy.

Telata musela vážit 61 kg:

Dle nařízení muselo každé tele, které se dávalo na jatky, vážit nejméně 61 kg, živé váhy. Zase jedna přítěž pro hospodáře, neboť se u každého hospodáře čekalo na mléko, jako obyčejně na jaře. Teleta málo rostla protože neměla dostatek mléka. Za druhé hospodáři čekali také na mléko pro sebe, protože se jim lístky na mléko nedávaly, kdo si je ale vyžádal musel mléko, které na lístky vybral, dodati později ještě přes to, co měl předepsané, což dosud nebývalo, ani za doby okupace se toto hospodářům nedělalo.

Roentgenické prohlídky:

21.-22. 4.1952 měli se všichni muži i ženy od 15. Roku do každého stáří dostavit k rentgenické prohlídce do Čestic, kvůli zjištění zdravotního stavu každého jednotlivce. Kdo prý nebude zdráv dostane vyrozumění a otisk rentgenové fotografie. Každý nemocný člověk prý půjde na léčení, k čemuž ovšem nedošlo. Dělalo se to spíše jako provokace, jak se náš sociální stát stará o zdraví svých příslušníků ( říkali si občané ).

Kdo se k této prohlídce nedostaví, bude prý potrestán a půjde dodatečně a k tomu ještě prý nedostane lístky (což byl všeobecný strašák současné doby. Tím se stále strašilo).

Schůze žen:

Konala se 30.5.1952 za účelem zvolení výboru žen, kde tyto měli nastoupiti na místa mužů, kteří byli na těchto místech. Ženy však žádná do těchto funkcí nechtěla a proto zatím výbor žen zvolen nebyl. Později pak chodil tajemník v domácnostech a vybízel ženy jednotlivě, ku převzetí těchto funkcí, což se mu také nepodařilo.

Odevzdání obilí:

Do 25.8.1952 musel každý hospodář odevzdat předepsaný kontigent chlebového obilí (žito a pšenici), jinak na něho spadal všeobecný strašák, že nedostane lístky. Byl s výmlatem veliký spěch, ještě větší než loňského roku. Mlátilo se všední dny i v neděli. V obcích , kde byla zavedena elektrika i v noci. Žádná mlátička nesměla ani jedno půldne zahálet, což řídili v obcích místní tajemníci, přes ně dohlížel z ONV jeden úředník, který zakročil, kde mlat nešel kupředu.

1945

Přepis vzkazu vojáků americké armády:

Důstojníci a vojáci 1024

Zároveň i všichni vojíni americké armády děkují Vám co nejsrdečněji za vše, co jste nám Vy i ostatní Češi za našeho pobytu mohli dáti.

Budiž osud Vám i Vaší zemi příznivý, aby jste v míru, úrodě a v radosti spokojeně žili.

Desátník Samuel Friedman

Z němčiny přeložil Šochman Josef

Oslava dnu československé armády:

Den čsl. Armády byl v naší obci oslavován 27.9.52 proslovem, který přednesl četař z povolání. Na oslavu dostavilo se 16 občanů, předseda národního výboru a tajemník pro zdejší obec pan Josef Lácha z Chvalšovic.

Na len do pohraničí:

Jelikož následkem sucha len ve zdejším kraji uschnul bylo nařízeno, že si každý hospodář musí dojet natrhat len do pohraničí, kde jej družstva a státní statky nestačili trhat. Proto se vždy několik hospodářů dohodlo a ve skupinkách jezdili na len až do Nových Hutích, Starých Hutích a dokonce až na Nový svět. Každá skupina si zjednala povoz, (obyčejně nějakého hospodáře s koňmi) který jim len přivezl. Jedna skupina si zjednala traktor. Natrhání a přívoz lnu přišlo velmi draho a přitom se dosti zkusilo, neboť se muselo jíti veliký kus cesty pěšky a pak v pohraničí tu dobu (v říjnu) je velmi studeno a byly tam již tehdá sněhové přeháňky a velmi studeno, noclehy velmi špatné, strava teplá celkem žádná, přišel odtud skoro každý nemocný. K těmto okolnostem se vůbec nepřihlíželo.

Pracovní povinnost byla nařízena 31.1.052 zase na brambory Josefa Randáka č.26, jako jiná léta.

Zrušení placení starobního pojištění:

Zemědělcům, kteří jsou zaměstnáni jako námezdně pracující, bude placení starobního pojištění, jako zemědělské zrušeno a budou platit pojištění pouze jako dělníci a sice od 1.11.1952.

Kruponování domácích porážek a odvádění kostí:

Dle vládního nařízení bylo na podzim v roce 1952 zavedeno kruponování i u domácích porážek, dosud se kruponování provádělo u prasat obchodních (zabíjených na jatkách do obchodů). Kůže od krku až skoro k ocasu, až nakonec žeber se stáhla, zbavila tuku a musela býti se sádlem odevzdána. Zemědělcům se kruponování velice protivilo, jelikož prase vypadalo jako otrhané od psů a také proto, že se noho sádla znehodnotilo tím, že do něho přišly přece jenom štětiny při stahování i při největší opatrnosti.

Zajímavé bylo, že hospodář někdy na kruponování někdy dokonce doplatil, jelikož za normální kupon dostal vyplaceno přibližně 18-20 korun, s kterým musel do Vimperka, cesty tam a zpět stály 15kčs, zbývalo mu na útratu 3koruny, což bylo ovšem velmi málo. Kdo měl kupon menší dostal třeba jen 15 Kč, útratu a za ušlý čas hradil ze svého. Tak podobně to bylo i se sádlem. Sádla se odevzdávala z první porážky 7,5 kg z druhé 9kg a z třetí 12kg. Za 7,5kg sádla dostal v roce 1953 zemědělec vyplaceno 82,5kčs, za tyto peníze dostal v obchodě 2,25kg sádla, jelikož sádlo v obchodě stálo 36,4kčs/kg.

Z každé domácí porážky muselo býti odevzdáno 5kg kostí, ovšem zdarma. (Ceny kuponu a sádla jsou uvedeny v měně nové v roce 1953. Poměr za tyto ve staré měně byly asi ve stejném poměru jako v nové měně, jenom že v roce 52 bylo sádlo na lístky, které stálo asi 76kčs, sádlo volné však stálo 450kčs, tak že zemědělec dostal za 7,5kg sádla z domácí porážky 410kčs, takže 40kčs doplatil na 1kg sádla volného.

Odstěhoval se z č.9:

Václav Trojan odstěhoval se do Hoslovic se svojí manželkou do jeho rodného domu v roce 1952 a do domu č.9 nastěhoval se z Dobeše Alois Hladký, také s jeho manželkou, která se v č. 9 narodila a bydlela zde až do svatby.

Likvidace kontigentů:

Byla prováděna 14.12.1952 za účasti dvou úředníků z ONV. S každým kdo neměl vše dodáno, byl sepsán protokol a nedostane prý lístky a šatenky.

Obyvatel v roce 1952:

V prosinci 1952 bylo 149 obyvatel.

ROK 1953

Nové lístky:

Byly vydávány 3.1.1953. Zemědělci, kteří vlastní třeba jen půl ha, dostali pouze lístek na cukr, na který bylo jen 1kg cukru (zase o 20dkg méně než dříve) Každý kdo má prý alespoň půl ha půdy je prý samozásobitel a má vystačit ze svého nebo jíti kupovat na volný trh, kde bylo vše strašně drahé. Ceny zemědělských výrobků ani mzdy však zvýšeny nebyly. Kontigent musel po žních odevzdat i ten, kdo měl jen půl ha. Takhle se se zemědělci jednalo v Lidově demokratickém státě. Zároveň nedostali lístky ani šatenky živnostníci.

Vydání šatenek:

Na žádost všech členů NV byly vydány šatenky všem hospodářům, i těm, kteří neměli dodáno, dokonce i Josefu Randáškovi, protože bylo připomenuto, že to sám zastávat nemůže.

Nová vedoucí zdejší Jednoty:

Od 1.1.53 nastoupila ve zdejší prodejně nová prodavačka Vlasta Jakoubková z Vacova, provdaná Kolářová, která se již zde zaměstnaná vdávala.

Schůze na založení družstva:

Byla svolána ve zdejší obci 6.1.1953 na kterou se dostavili 3 ženy a jeden muž, takže k jednání přikročeno nebylo. Na schůzi přijel úředník z ONV. Debata byla velmi živá. Hospodáři si stěžovali, co se jim nelíbí a na špatné hospodaření u většiny družstev.

Podpis měsíčních kontigentů na 1.čtvrtletí:

9.1.1953 byly dány občanům ku podepsání kontigenty na 1. čtvrtletí rozděleny na každý měsíc, hlavně mléko, vejce, vepřové i hovězí maso. Většina občanů tyto nepodepsali, jelikož je ve stanovené lhůtě nemohou dodati. (např. menší hospodář má dáti roční kontigrnt vepřového masa 100kg a na těch 100kg dodá 1 vepře, za celý rok, není tedy možné, aby každé čtvrtletí dodal 25kg, protože většinou vepřový dobytek dorůstá až na podzim. Podobně to bylo i s hovězím masem a také s mlékem je to v zimě obyčejně špatné.)

Zároveň kontigent Josefa Randáka byl rozepsán mezi ostatní občany, aby za něho dodali, což ovšem podepsáno také nebylo, hospodáři říkali, že má každý co činiti se svojím.

Schůze pro utvoření JZD:

Na 16.1.1953 byla svolána schůze na MNV a sice ku schválení stanov ku založení JZD. Na schůzi přijel z ONV jeden úředník. Z občanů se dostavil pouze Ladislav Zámečník z čp. 38. Jelikož se občané nesešli byl tajemníkem Karlem Polatou zavolán Tomáš Burda z č. 23, který byl asi určen jako delegát na okresní sjezd družstevníků, kde budou pak zvoleni delegáti na zemský sjezd družstevníků a tam má být odhlasováno povinné založení družstva.

Nedostatek cukru:

Od vánočních svátků roku 52 nebyl vůbec žádný volný cukr, takže hospodáři, kteří nedostávali lístky, sladili buď cukerínem, nebo místo kávy si vařili polévky. Po cukry byla vůbec veliká sháňka, která byla i po cukerinu, protože ten pak už také nebyl. Od 1.2.53 byl na lístek na cukr pouze 1/2kg cukru pro zemědělce, pro důchodce 1kg, pro pracující 1,3kg, což znamenalo, že zemědělec nebyl pracující. Kdo neměl vše dodáno, nedostala celá rodina lístky na cukr. To samé bylo u živnostníků, kteří nedostali ani lístky ani šatenky.

Utvoření hasičské jednoty:

1.2.1953 byla svolána schůze, aby se ve zdejší obci utvořila hasičská jednota, což se neudělalo. Založení hasičské jednoty se v naší obci táhne už několik roků a nikdy k tomu nedojde.

Rozpis osevu a výnos:

8.2.1953 byla svolána schůze, kde bylo každému hospodáři oznámeno mnoho-li čeho zaseje a mnoho-li také od každého druhu sklidí. Současně byla zase na pořadu hasičská jednota, která zase založena nebyla. Přijede prý tedy úředník z ONV, který prý k tomu lidi určí.

Podpisování plánu rostlinného a živočišné výroby:

23.2.1953 byla konána schůze za účasti úředníka ONV kde podepisovali hospodáři kolik čeho mají oseti a mnoho-li dobytka mají v roce 53 míti. Debata byla velmi rušná.

Oslava únorových událostí v roce 48:

24.2.1953 byla uspořádaná na 5. výročí únorové revoluce oslava. Na tuto oslavu dostavili se pouze 2 občané: Tryta Karel a Burda Tomáš, třetí dostavil se předseda MNV.

Upisování mírového mléka a vajec:

Bylo provedeno 26.2.1953. Občanům bylo slíbeno, že budou zapsáni ve zlaté knize. Kdo upsal nějaké mléko, obdržel za každý litr jako na volno (stejně to bylo mléko mimo kontigent) 12kčs a na každý litr mléka 1kg otrub, na toto mnoho hospodářů navábili, takže bylo poměrně hodně upsáno. Někteří si z věci tropili žerty, že tím se válka zastaví apod. Jelikož se hodně mléka sešlo za dražší cenu, bal kontigent mléka zvýšen, což se nechalo čekat.

Schůze výborů:

Byla svolána 4.3.53 současně se měli dostavit i ostatní funkcionáři aby schválili hospodářsky technickou úpravu, což znamenalo založení družstva. Funkcionáři tento požadavek neschválili s připomínkou, že něco tak důležité bez občanů neudělají. Dále se měl udělat závazek, že se v obci nasbírá 35q starého železa, což byl ovšem nesmysl, pak byl druhý závazek, že hospodáři uvlečou všechny louky. Tyto dva závazky měli být splněny do 1.5.53. Funkcionáři žádnou z těchto věcí neodhlasovali, s poznámkou ať je svolána schůze všech občanům kde se tyto také neschválili.

Stalin zemřel:

Tato zpráva, která prolétla celým světem, tak také u nás byla vyhlášena 5.3.1953, že zemřel nejvyšší Sovětský generalisimus J.V. Stalin. Většina občanů přijala tuto zprávu s klidem, spíše však, však byl zájem o to, co se v Rusku stane, kdo nastoupí na jeho místo a jak se budou vytvářet poměry v mezinárodní situaci. Dále přišla zpráva, že 9.3.53 v poledne bude konán pohřeb. V obcích bylo nařízeno, aby se občané někde sešli, třeba venku, kde nebyla nějaká větší místnost v půl deváté dopoledne, byti účastni proslovům našich státníků. Celkem se nikdo nedostavil.

Zemřel prezident Klement Gottwald:

Druhá daleko zajímavější zpráva došla 14.3.1953 , že v 11hod po kratší těžké nemoci zemřel náš 3. prezident K. Gottwald. Veřejnost měla zájem o to, že tito dva státníci šli tak rychle za sebou, a zrovna po schůzce všech státníků z lidově demokratických států v Moskvě. Kolovaly různé dohady a úsudky, proč K.Gottwald tak rychle po návratu z Moskvy onemocněl a v několika málo dnech zemřel. Většina dohadů se soustředila na tom, že to bylo vše připravené.

Pohřeb prezidenta Gottwalda:

Konal se 19.3.1953 od 13,00, bylo nařízeno, aby se poslouchalo v místnostech, kde byl rozhlas, což bylo povinné. Ve zdejší obci se měli občané sejít u pana předsedy Jana Jůna v č. 34, jelikož v hostinci zdejším žádný příjímací rádiový aparát nebyl. Účast však byla velmi slabá.

Podpis dodávek:

26.3. 53 se na obecním úřadě podepisovaly veškeré dodávky na rok 1953.

Neděle v sobotu:

2. května t.r. v sobotu měli dělníci neděli a v neděli se pracovalo. Toto bývalo častěji a vůbec za této doby se hledělo najít lidem nějaké zaměstnání, jak se všeobecné říkalo, aby prý lidé nemohli jít v neděli do kostela, jelikož tento režim byl náboženství nepříznivý, nezakazovalo se sice přímo, ale tajně se vyklízelo ze škol a kněží byli šikanováni, kde jen byla trochu příležitost. Dále pak se říkalo, že se zaměstnává také lid proto, aby se nemohl ve volném čase scházeti a debatovati nebo si stěžovati na poměry.

8.výročí porážky Německa:

Pořádána 8.5.53 večer v úřadovně MNV. Účast byla nepatrná.

Peněžní reforma a rušení lístkového hospodářství:

Od března se v šeptandě říkalo, že bude měna peněz. V časopisech se psal pravý opak, v rozhlase se stále hlásilo, aby lid nevěřil šeptandě, že naše měna je pevná, jelikož prý je podložena prací. Někdo tomu silně věřil a nekupoval, jiní zase koupili co se dalo, mnohdy i různé malichernosti, protože potřebných věcí bylo v obchodě málo, jednak asi proto, že co se v obchodech vyskytlo, bylo za chvíli pryč, jednak v obchodem celkem nic nebylo, snad bylo jakési nařízení, aby se do obchodů dávalo co nejméně, jelikož se počítalo s měnou.

Kolem 15.5.1953 začaly továrny vypláceti větší zálohy dopředu, což bylo velmi nápadné. Tu začal teprve shon po všem možném. Od 25.5. bylo zakázáno prodávat veškeré volné zboží, prodávalo se pouze na lístky. 30.5. v 5hodin odpoledne byla v rozhlase vyhlášena měnová reforma. Téhož dne od 10hod dopoledne přestali příjimati šekové výplatní lístky, hlavně pro stát, čímž byli občané upozorněni, ale nedalo se již nic podniknout. Nastávajícího dne byl úplný chaos. Lidé v hloučcích nehovořili o ničem jiném než o peněžní reformě, nebo-li jak se tomu všeobecně říkalo peněžní krach. Jaký se v takovém měřítku dávno nepamatuje, jelikož peníze , které měli lidé doma, se pak vyměňovali 1:50, totiž ža 50kčs dostal každý 1 novou korunu, takové vyrovnání snad stát ještě neudělal. Peníze byli vyměňovány hned 1.6. t.r. u peněžních ústavů, naše obec jako mnoho jiných byla přidělena k záložně v Česticích.

Při výměně peněz byl opět veliký chaos následkem velikého návalu občanů, kde také některý čekal celý den. Výměna trvala pouze 4 dny. Většině občanů bylo vyměněno 300kčs v poměru 1:5, tady za pět korun starých obdržel 1 novou korunu. Každý tuto výhodnou výměnu dostat neměl. Boháči, vetší hospodáři a živnostníci, tento výhodný poměr nedostali. Ve městech protestovali dělníci proti měnové reformě demonstracemi jako ve Strakonicích, Vimperku, kde byla demonstrace prý velmi divoká, kde se k demonstrantům přidalo i vojsko. Velmi divoká demonstrace byla také v Plzni, kde trvala 3 dny. Nic se však nedokázalo, protože policie, vojsko se závodní milicí demonstranty rozprášili, neboť akce nebyla organizovaná, jinak mohla tato akce míti neblahý následek jak se později ukázalo.

Národu se hlásilo, že se to udělalo pro dobro dělníkům, čemuž málokdo věřil. Také to ani rozumně vzato není ani možné. Vklady na knížky (uložené v záložně) se vyměňovalo výhodněji. U menší vkladu se strhlo velmi málo, u větších vkladů se strhávalo více.

Pokr na str 340

Peníze uložené na vkladních knížkách vyměňovaly se následovně:

  • Do 5000 ze 100 = 20 Kčs
  • Do 10000 16 Kčs
  • Do 20000 10 kčs
  • Do 50000 4 kčs
  • Přes 50000 3,33 kčs

Současně s měnovou reformou byl také zrušen lístkový systém, to znamená, že bylo vše volné, přesto že nakupující, nedostal nakupující tolik zboží, kolik by byl chtěl, hlavně potraviny byly velmi omezené. Ceny zboží byly po měně také podle nové měny, jenom, že ceny zboží , které se málo kupují, byly upraveny v poměru 1:5 jako se vyměňovaly peníze na výhodné výměny. Ceny zboží, které šlo více na odbyt byly však vyšší. U některých druhů byly u nové měny stanoveny ceny skoro na polovinu ceny, cen z volného trhu v době lístkového hospodářství.

Tím samo sebou byl na tom kupující zase mnoho hůře, než za doby lístkového hospodářství, jelikož v té době se kupovalo na lístky poměrně levně.

Po zrušení lístků musel každý kupovat vše volně, mzdy však byly také upraveny v poměru 1:5. Občanům se však říkalo, že měna je pro jejich dobro a blahobyt. Na důkaz toho uvádím ceny některých výrobků dle úředního nařízení. Čísla první jsou ceny ve staré měně, druhé jsou v měně nové.

Ceny tovarů a nářadí:

  • Mlýnky na kávu 180; 36
  • Pouzdra na baterie 27; 540
  • Struhadlo 16,20; 2,30
  • Koření směs 2; 0,4 atd.

Schůze o založení družstva:

14.-16.6. večer byly konány schůze obecní rady na MNV ohledně založení družstva. Tito měli přesvědčovat občany o výhodách v JZD. Nikdo se však k tomu nepropůjčil. 18.t.m. byly zavoláni 3 hospodáři na MNV kde měli býti poučeni o výhodách v JZD. Tito se však dostavili pozdě, kde účastníci ONV odjeli. Byli tedy tito 3 zavoláni za tím účelem znovu na MNV.

22.6., 23.6. zavoláni další tři hospodáři a sice: Smola čp.12, Mráček čp.2, a Česánek Josef z čp. 18.

25.6.1953 zavolán na MNV Mikeš Jan č.7, a Novák Jan č.15, aby založili družstvo. Když to nešlo na hromadných schůzích , zkoušelo se to jednotlivě. Žádný však založiti družstvo nechtěl.

30.6.1953 přijeli do zdejší obce úředníci ohledně založení družstva až z krajského NV v Českých Budějovic.

31.7.1953 přijeli ohledně této věci zase s ONV z Vimperka. Byl činěn na občany veliký nátlak, aby se družstvo založilo. O těchto schůzích bývala vždy silná debata s každým, kdo tuto věc oslovil. V tomto roce byl z vyšších úřadů jejich cílem jedině založení družstva. Byl při novém roce připraven plán, že se několik vesnic na okrese musí každopádně založit družstva. Mezi nimi byla ovšem také naše obec. I v časopise tzv. Vimperská pravda který ONV vydával byla mezi jinými obcemi i naše obec. Než na žádné družstvo v naší obci nebylo ani pomyšlení. I v okolních obcích se občané pevně drželi, až konečně po této poslední schůzi, pak tento nátlak polevil.

Začátek žní v roce 1953:

V tomto roce začaly žně 21.7. přesto, že se u větších hospodářů sušili sena.

Uznání škody způsobené krupobitím:

Komise pro živelní pohromy z ONV uznala škody způsobené krupobitím na 60 –80 %. Komise od pojišťovny pouze 30-60%. Následkem této katastrofy byl ve zdejší obci 8.8.1953 odepsán a tím zrušen veškerý kontigent obilí a slámy.

Kontigent brambor byl 4.10.1953 vyjednán s hospodáři zdejší obce a sice dle jejich možnosti. Později byla dodávka brambor tak jako u obilí zrušena úplně.

Zlevnění zboží:

Od 1.10.53 bylo zlevněno několik druhů zboží a sice: Cukr o 2Kč/kg, rohlík o 5 haléřů, částečně byla zlevněna i mouka. Chleba , maso, masové výrobky a tuky zlevněny nebyly.

U textilních výrobků byla částečná sleva, hlavně u druhů drahých nebo málo žádaných. U některých druhů zcela nepatrná nebo žádná. Jak se všeobecně říkalo, že se slevilo jenom pro formu nebo pro provokaci, že zlevňujem, což mělo znamenat, že dobře hospodaříme.

Očkování psů

Bylo v naší obci poprvé provedeno 10.11.53. Poplatek činil za 1 psa 6Kč.

Odvody nevojáků:

13.-14.11.1953 byl pro naší obec i ostatní obce prováděn odvod těch, kteří nebyli původně pro vojenskou službu aktivní odvedeni. K odvodu se měli dostaviti všichni (nevojáci) narozeni od roku 1904 až do 1933. Tedy od 23 až do 49 let.

ROK 1954

Předvolební školení funkcionářů MNV:

19.1.1954 pořádal úředník ONV školení místních funkcionářů na volby. Účast občanů byla dovolena. Debata byla velmi zajímavá. Přednáška o NV a funkcionářích byla pořádána p. Majerem úředníkem z ONV ve zdejší obci 25.1. 1954. Účast byla slabá.

Přemístění kůlny na sběr mléka:

20.1.t.r. byla přemístěna dřevěná kůlna na sběr mléka ze zahrady Josefa Randáka čp.26 (u rybníčka) na pozemek Josefa Smoly čp.12 u jeho stodoly. Jelikož se zjistilo, že sběrna na prvním místě nevyhovuje, proto že většina občanů má možnost viděti , kdy se berou vzorky a dle toho se zařídí, neboť byla tučnost mléka stále špatná. Bylo proto rozhodnuto, že se kůlna přemístí na místo odlehlé. Občané ze „ vsi“ aspoň několik s tímto příliš nesouhlasilo, zúčastnili se stěhování pouze občané z chalup ze Mlýnů? Jan Novák čp.15, který tuto akci hlavně projednával a prosazoval, dále Josef Šochman čp.13, Václav Lepa čp.16, Jan Jůn čp.34, a Česánek Josef čp.18. Koně půjčil a kůlnu přetáhl Tomáš burda čp.23.

Příděl obilí na mletí:

Na žádost MNV bylo ONV zdejší obci přiděleno 60q obilí a to. 30q žita a 30q pšenice za sníženou cenu, jako nouzová pomoc zemědělcům postiženým krupobitím.

Schůze o elektrizaci obce:

13.5.1954 byla pořádána schůze kde se projednávalo o elektrizaci naší obce a o přípravě k této akci. Pomoc při této práci, podmínky se stravováním, zároveň uzavírání závazků nadkontigentních dodávek (každý měl v rámci obce slíbiti něco na víc než měl předepsáno dle možnosti druhu.) vejce, maso, mléko, vepřové i hovězí, husy, len, mák a podobně. Zároveň byly uzavírány i závazky pracovní, Tak bylo slíbeno, že vyčistí rybníček na návsi a upraví hráz kolem něho zdarma, což bylo skutečně provedeno. Nad kontigent bylo slíbeno 33q hovězího masa, vepřové maso, husy, vejce a mléko. Když prý chtějí občané elektřinu od státu, musejí prý také něco dát, tak bylo řečeno na schůzi, která se tohoto dne konala. Dále musely občané podepsat souhlas, že při stavbě nebudou činiti žádných překážek i když se linka povede přes jejich pozemek.

S elektrizací započato:

21.6.1954. Každý občan musel vykopat dvě jámy pro sloupy a nějakou práci při kopání základů pro transformátor a část uzemnění při transformátoru a také na vedení. Na první schůzi bylo slíbeno, že na tyto práce bude počítána částka, která by se měla zaplatiti jako příplatek, takže tím, že si tyto práce udělají a nebudou platiti žádný příplatek. Za dva roky přišlo na MNV že se příplatek zaplatiti musí. Proti tomuto sdělení bylo v obci reptáno a podáno odvolání. Na odvolání bylo pak sděleno, že se určitá částka slevuje na provedené práce občany a na stravu pro zaměstnance elektrických podniků, kteří stavěli linku po vesnici.

Tito byli, jak bylo na schůzi ujednáno, každý den u jiného hospodáře. Ti, kteří pracovali na vnitřních pracích stravovali se u toho kde pracovali. Částky mimo slevy muselo však býti zaplaceno až po dvou letech po provedení. Částka byla rozdělena dle majetkových poměrů občanů. Někdo platil 200 –300 Kč, někdo až 600Kč. Když se o této věci rozhodovalo, muselo se ještě dát nějaké pomazanky k dobru na místa, kde se o věci rozhodovali, aby byla žádost kladně a brzy vyřízena. Udělala se v obci sbírka a každý občan něčím přispěl(vejce, máslo, nebo maso). Záležitost byla skutečně vyřízena brzy a práce šla opravdu rychle. Materiál byl včas dodáván, což leckde v obcích nebývalo. Občané také vzorně pracovali.

Odstěhoval se Josef Frček:

Z čp. 22 odstěhoval se v červnu 1954 do svého domku do Dřešínka, který si tam koupil. Frček Josef bydlel ve zdejší obci od roku 1939, kdy při obsazování pohraničí Němci se do zdejší obce přistěhoval. Jmenovaný byl kamnářem a měl svoji živnost.

Dům čp. 22 převzal pak MNV do nájmu k různým účelům, stáj sloužila jako skladiště na umělá hnojiva zprvu i stodola, která byla později používána jako garáž na požárnické auto. Později byla z obytné místnosti zřízena úřadovna NV jelikož místnost v obecním domku čp.19 kde dosud tato úřadovna byla nevyhovovala.

Zábava na parketu:

6.6.1954 byla pořádána taneční zábava, následkem špatného počasí byla účast velmi slabá. Zábava byla pak převedena do hostince do Dřešínka. Druhá zábava byla pořádána 20.6.54 , účast střední.

Rozsvícená:

6.8.1954 začalo se poprvé svítiti elektřinou v naší obci. Na tento den byla připravena veliká hostina, na kterou bylo od občanů vybráno skoro 8000 Kč, jako mimořádný příspěvek (z každé usedlosti asi 200Kč, od občanů bez hospodářství 100Kč i méně.) Hostina se odbývala u Tomáše Burdy čp.23. Dostavili se skoro všichni elektrikáři, jak ti, kteří pracovali na linkách venku, tak ti, kteří pracovali na pracích vnitřních. Dále se dostavili na hostinu zástupci ONV, dále zástupci elektráren a elektrovodu. Večer byla za účelem této oslavy pořádána ve Dřešínku taneční zábava. Práci hlavní sítě platil stát, na přípojku se připlácelo 100Kč, na jednu přípojku. Vedení a zařízení uvnitř si platil samozřejmě každý majitel sám.

Dělníci, kteří pracovali na rozvodní síti, stravovali se střídavě, každý den u jiného hospodáře, vždy celý den. Ti, kteří pracovali uvnitř, stravovali se zřejmě tam, kde pracovali.

Práce přípravné: Kopání jam pro sloupy, uzemnění a vykopávku po základy transformátoru, prováděli občané bezplatně, čímž se měl uhradit 25%ní příplatek obce k částce , kterou na elektrifikaci platil stát a okres. Tak to bylo ujednáno na schůzi 13.5.1954.

Zatím však v roce 1956 byl v obci tento přikázán zaplatiti. Občané proti tomuto příkazu podávali hromadné odvolání, které bylo zamítnuto. Určitá částka byla slevena na práce a stravu, ale ostatní většina se musela zaplatiti. Částka po slevě byla pak rozdělena mezi občany a sice dle situačních poměrů každé rodiny, protože někdo platil více, jiný méně. Určitý podklad tohoto rozdělení se však nezjistil, ale okolnosti svědčí jak bylo uvedeno.

Žně v roce 1954 (28.7.) Následkem velmi špatné počasí začaly žně letos velmi pozdě, což mělo pak za následek velikého chaosu s podzimními pracemi.

Převezena sběrna mléka:

Ze dne 12. na13. 8.1954 byla převezena kůlna na sběr mléka od stodoly Josefa Smoly čp.12 na Náves vedle pomníku padlých vojínů, kde je nyní postavena tato zděná s čekárnou pro cestující. S tímto přemístěním byly v obci způsobeny veliké mrzutosti, hlavně občanů z „chalup“ nebo ze mlýnů, jak se dříve říkalo, a občanů ze vsi

Občané z „chalup“ žádali aby se sběrna nechala na místě, že mají stejně dosti daleko, což bylo i vyměřeno, že mají chalupští ještě větší vzdálenost na toto místo asi o 100 kroků, než ti vzdálenější ze vsi jako Veselka, Poleník, Mikeš a jiní. Na toto však nebyl vzat zřetel a proto že vesničtí měli většinu (někteří pro toto přemístění nebyli). K převezení tedy došlo a to v noci a to snad proto, aby nedošlo k nějakým vážným konfliktům, jelikož situace byla velmi vážná. Hlavním obhájcem občanů z chalup byl Jan Novák čp.15. Nenávist mezi jedněmi a druhými trvala někde až 2-3 někde dokonce i 4 roky. Někteří občané ze vsi uznávali právo chalupských protože pro ně je donáška mléka stejně obtížná, zvlášť v zimě. Přesto byla pravda a právo chalupských poraženy.

Dodávky obilí a brambor v roce 1954:

Dodávky obilí musely býti splněny do 15.9.54 jinak se vyplácelo za později dodané obilí o 15% méně. To samé bylo i u dodávky brambor, které musely býti dodány do 25.10.54. po této lhůtě vyplácelo se za ně o 10% méně. Stejně bylo za brambory vypláceno málo. Nepřihlíželo se na to, že je třeba hledět naléhavější prací. Tak vycházela strana a vláda jak se říkalo zemědělcům. Na podzim, byl pak veliký chaos s dokončováním podzimních prací, protože v čase kdy se mělo hledět práce, muselo se jezditi s dodávkami,, kde se spoustu času promeškalo s čekáním, neboť tam bylo tolik lidí, že se tam čekalo mnohdy celý den, tím zahálelo mnoho hospodářů, kterým doma ten čas scházel. Tak se dělo při dodávkách obilí i brambor.

Předvolební schůze a sestavení výboru žen:

Byly pořádána 25.9.1954 kde měl býti sestaven výbor žen. Na schůzi se dostavilo pouze 12 občanů včetně funkcionářů MNV, ani jedna žena. Jelikož musí býti tento výbor sestaven, bude se konati ještě jedna schůze ani při druhé schůzi se výbor žen nesestavil, protože ženy o tyhle věci neměli zájem. Tento výbor pak byl v listopadu t.r. sestavěn obchůzkou po obydlích, kde byly ženy do těchto funkcí přímo nuceny. 25.11.1954 byla opět svolána předvolební schůze. Účast slabá ale debata velmi rušná. Nejvíce se debatovalo o tom, že bude pouze jedna kandidátka a na ni jenom jeden kandidát. Tak vypadali tzv. demokratické volby. Na námitky se však nehledělo, přesto, že jich byla celá spousta. Taková jsme demokracie, ovšem jenom na papíře v rozhlase a na schůzích. Ve skutečnosti to byl bezpříkladný diktát ne všech stranách. Dle toho se jednalo nejdříve s továrníky, pak s průmyslníky, dále s většími živnostníky, později pak s menšími, tak se jednalo i se zemědělci. Říkalo se nejdříve, že se znárodní jenom těžký průmysl (doly, veliké továrny a banky) dělníkům se slibovalo, že to bude jejich majetek. Mnozí tomu uvěřili a byla dokonce pro to nadšeni. Zprvu se hlásilo, že podniky pod 50 zaměstnanců znárodněny nebudou.

Zemědělci do 50 ha se sdružstevňovat nebudou. Zprvu se vůbec říkalo a hlásilo, že družstva u nás zřizovány nebudou. Později se program změnil a začalo se hlásit, že se znárodní pouze podniky přes 30 zaměstnanců a hospodáři přes 20ha tzv. Kulací, jak se jim později říkalo, nebo spíše nadávalo, neboť jméno Kulak bylo potupné slovo pro větší hospodáře. Ještě později byly donucováni do social. sektoru i malí živnostníci s 2-5 dělníky.

Kdo se nechtěl zapojit byl různě šikanován, chodila jedna kontrola za druhou vždy se tam samozřejmě nějaká závada našla, tím mu uložena pokuta, což se opakovalo častěji, až dotyčný viděl, že tomu neunikne, musel se chtě nechtě začlenit. Někdy se také živnostníku nebo kupci přestal dodávat materiál, nebo zboží a daně musel platiti, jako když dostával vše. To ovšem nešlo a dotyčný byl nucen se zapojit. Podobně tomu bylo i se zemědělci. Nejdříve přišli na řadu ti větší pak menší a nakonec ti nejmenší. Stále se však říkalo, že je to dobrovolné a lid, že si to přeje.

Volby do Národního shromáždění:

28.11.1954 konaly se volby do NS. Volby mohly býti podle zákona tajné, přesto však se tlačilo na to, aby byly volby veřejné, což se také v některých obcích, kde byla většina straníků (komunistů) provádělo. Ve zdejší obci tento způsob odhlasován nebyl, volilo se tedy tajně.

Stejně to však velikou cenu nemělo, jelikož byl každý volič tajně sledován, takže se málokdo dovolil kandidátku škrtnout. Dále pak, která kandidátka nebyla škrtnuta přesně a úplně byla stejně platná. Jak se správně má škrtat se však občanům úmyslně před volbami neoznámilo, aby neplatných kandidátek bylo co nejméně.

Kandidátka byla pouze jedna a kandidát také jen jeden, byl tedy výběr nemožný, což bylo na předvolebních schůzích oznámeno, jak je v předu uvedeno. V naší obci bylo celkem 100 voličů z nichž 4 kandidátky škrtli.

ROK 1955

Vrácená kronika:

V červnu 1954 byla dle nařízení kulturního referátu ONV zaslána k revizi pamětní kniha zdejší obce, tak jako ostatních obcí. Na žádost předsedy MNV byla pamětní kniha v roce 1955 vrácena s poznámkou, že některé zápisky neměly býti zapsány, nebo jinak napsány, neboť tento režim, i předešlý (za doby okupace měl stále strach, aby se snad o nich nic špatného nepsalo, neboť si před veřejností nebyli jisti a proto tyto zápisky stále kontrolovali.)

Agitace pro mír:

Začátkem února byla ve zdejší obci pořádána přednáška, že západní státy hlásí, že socialistické státy jako Československo, Polsko, Sovětský svaz, Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko atd. chtějí válku. Podepisovali se tedy později listiny k tomu určené a to od 28.2.55 do 27.3.55, že každý občan hlasuje pro mír, což bylo úplně bezcenné. Jak se všeobecně říkalo, pro kočku. Každý však listinu musel podepsat, jinak byl považován za reakcionáře, jak se každému říkalo, kdo nesouhlasil se vším, co strana a vláda hlásila. Celá tato akce byla pouze propaganda a štvanice proti západním státům.

Pro opravdový mír stejně každý a hlasování občanů nemělo stejně cenu, jelikož na svět. událostech naši občané ani celý náš stát nerozhodoval. Přednášku přečetla slečna Marta Mikešová učitelka z Čestic. Podpisování listin pro mír konalo se ve zdejší obci 13.3.1955. V obci chodili dvojice mužů a žen po obydlích kde dávali listiny k podepsání.

Odstěhovala se:

Z čp.36 odstěhovala se Milena Mainhardová se svoji dcerou do Vimperka. Jmenovaná prodávala určitou dobu asi přes rok ve zdejší Jednotě (obchodě) jako prodavačka.Zatím účelem se do zdejší obce nastěhovala. Jelikož zde stále prodělávala, byla z tohoto místa propuštěna na následkem tím se pak odstěhovala do Vimperka, kde nastoupila místo jako dělnice. Do domu čp.36 nastěhoval se pak Jan Klas syn majitele této usedlosti Václava Klasa.

Držení nočních hlídek:

Od 30.4. do 10.5.1955 bylo ONV nařízeno držení nočních hlídek celé noci. Účel hlídek není zatím znám a ani později oznámen nebyl. Hlídky drželi vždy 4 muži za jednu noc a sice: dva do půlnoci a dva od půlnoci. Občané s tímto spokojeni nebyli, proto, že po celodenní lopotě, místo odpočinku měl držet službu a vůbec když se nevědělo ani proč. Držení služeb kontrolovali stráže národní bezpečnosti.

Oslava 10. výročí osvobození,

Byla pořádána ve zdejší obci 9.5.1955 večer na MNV. Proslov přečetl p. učitel František Dvořák, učitel z Čestic. Tato akce byla jako oslava 10. výročí zbavení fašistického jha (okupace).

Přednáška o mezinárodní situaci

Byla pořádána 27.5.1955 , účast velmi slabá.

Sběr mléka večer:

Od 1.6.1955 byl zaveden večerní sběr mléka, jelikož při sběru jednou denně, bylo mnoho mléka kyselého.

Nabízení do družstva:

28.7.1955 byli svoláni straníci komunistické strany, aby přesvědčovali ostatních občanů o výhodách v družstevním hospodaření a nabízení ku vstupu do něho. Výsledek však nebyl žádný.

Začátek žní v roce 1955:

Pro špatné počasí v tomto roce začaly žně teprve 2.8. jako tomu už dávno nebylo. Následkem stálých dešťů rostlo obilí na polích a nenechalo se kosit. Hlavně oves, který se dosíkal teprve kolem 25.9. přitom se sušili otavy, začalo se s vybíráním brambor, takže bylo velké pilno.

Pozdní setí:

Tím, že byly veškeré práce opožděné začalo se se setím pozdě. Většinou se selo až konce října a v listopadu. Štěstí bylo, že byl podzim dosti slušný, jinak by bývalo zůstalo mnoho podzimů nezaseto. Za to však zůstalo noho práce pro jaro neudělané, hlavně orání, příprava dřeva na zimu apod. Prostě byl úplný chaos. Ke všemu bylo ještě málo lidí, jelikož se od roku 1945 z naší obce mnoho občanů odstěhovalo, hlavně do pohraničí a do měst, jelikož na venkově bylo velmi špatně a následkem řízeného hospodářství bylo zemědělství čím dále, tím větší otročina, kde dělníci ve všech oborech měli přeci jenom pohodlnější život a byli za svoji práci přece jenom lépe placeni. Proto utíkal od zemědělství, kdo jen mohl. Stejně již v prvních letech po roce 1945 odčerpávaly úřady samy z venkova všechny pracovní síly, pokud to bylo možné. Tím, právě bylo čím dále tím méně pracovních sil a tím více dřiny. Proto se každý raději odstěhoval. Tím se stalo, že později v některých obcích tak málo lidí, že byli pak lidé nuceně na venkov dosazováni, hlavně dělníci z továren, jako brigády na výpomoc dočasně. Později pak ještě nebyly ani děti z hospodářství propuštěny pryč, aby pracovní síly z venkova neodcházeli.

Odstěhoval se z čp. 38:

Stanislav Zámečník následkem prodeje. Odstěhoval se do Vimperka, kde koupil nějaký starý domek. Do této usedlosti se pak nastěhovala rodina Vachulků ze Dřešínka, kde Vachulková tuto usedlost od Stanislava Zámečníka koupila. Koupě této usedlosti táhla se delší dobu, protože většina občanů s tímto prodejem nesouhlasila. Konečně po delší době ONV tuto koupy proti vůli občanů schválil.

Odstěhoval se z čp.27:

Kukrál Josef do Malenic, kde koupil nějaký novější domek. Na usedlosti 27 zůstala pouze jeho matka s její nevlastní dcerou Marií, která se v roce 1956 odstěhovala do Čestic, kde žili s Jindřichem Pšeničkou z Čestic, ve společné domácnosti. Tento byl zaměstnán u čs.stát. statků v Česticích, jako kočí. Na usedlosti čp.27 hospodařila pak Rosálie Kukrálová sama.

Náhradní plnění v roce 1955:

V roce 1955 mohly býti brambory plněny náhradně a to za 1q brambor 18kg vepřového masa, 20kg hovězího nebo 1kg vlny, dokonce mlékem.

Staročeská konopická:

Pořádala se ve zdejší obci po mnoha letech 23.10.1955. Účast byla hojná. Na vstupném na průvodu a u zábavy vybráno 1800 Kč. Po ukončení průvodu odebrala se celá společnost do hostince ve Dřešínku, kde byla pořádána zábava. Celá konopická, byla velmi dobře provedena a velmi veselá.

ROK 1956:

Propagace družstev:

V roce 1956 začala kampaň pro utvoření družstev. Podle programu strany a vlády, musí být během druhé pětiletky utvořena ve všech obcích zemědělská družstva. Za tím účelem byla v naší obci 24.1.1956 schůze na které byl přítomen a přednášel předseda ONV p. Moravec o výhodách společného hospodaření. Tento nečinil však na občany žádný nátlak, jako to činívali na dřívějších schůzích jiní, kteří sem bývali vysláni. Účast byla nepatrná, jelikož většina občanů pro družstvo nebyla.

9.8.56 byli v naší obci opět 3 úředníci, aby zde sestavili družstvo. Obcházeli hospodáře v jejich bytech. Družstvo se však neutvořilo.

17.11.56 bylo ve všech obcích našeho okresu nařízeno povinné poslouchání rozhlasu o zakládání družstev. Občané se měli dostavit na MNV na tuto přednášku. Na přednášku se měl dostavit zástupce ONV, který se však nedostavil. Přijel pak 19.11.56, který měl přednášku o zakládání a výhodách JZD. Návštěva byla vždy velmi slabá. Na poslední schůzi se dostavili pouze 4 občané. Tento rok skončil ještě šťastně se založením družstva.

Schůze za účelem rozdělení pozemků Josefa Randáka čp.26:

25.1.t.r. byla pořádána schůze funkcionářů, aby se rozdělily pozemky Josefa Randáka, který na nich špatně hospodařil. Pozemky se však nerozdělily. Přítomen byl úředník hospodářského družstva. Zároveň mělo být rozhodnuto, jak mají býti potrestáni neplniči což se neujednalo, jelikož nechtěl nikdo nikomu škodit a vůbec toto potrestání žádný rád neměl, protože byli občané trestáni i když za to nemohli, tak i Randák, který byl na své usedlosti sám, nemohl vše obdělat, tím tedy nemohl vše dodat. On sice mohl mnohdy alespoň něco dodat, ale že k tomu byl donucován a peníze mu za nic nebyly vypláceny, jelikož mu je zadržovali na pokuty, nedodával tedy nic. Nic na státu nechtěl a nic státu také nedával. Bude sa tato záležitost projednávat na ONV.

Začátkem února byla svolána schůze obecní rady, zároveň i členové MNV, kteří byli pak posláni ze schůze, zůstali tam pouze členové obecní rady. Tito pro založení družstva nehlasovali. Na schůzi se dostavil p. Bělecký úředník ONV.

13.3.56 občané opět pozváni na MNV na schůzi za tímtéž účelem, úředník ONV se nedostavil, schůze se nekonala.

16.3.56 byla opět svolána schůze za účelem rozdělení pozemků Josefa Randáka. Zástupce ONV se opět nedostavil. Pozemky Josefa Randáka byly rozděleny pouze z části.

25.3. 56 byla zase svolána schůze za tím samým účelem. Pozemky byly konečně občanům přiděleny, ovšem s podmínkou, že se z nich nebude dva a půl roku odvádět kontigent, což bylo zaznamenáno i ve smlouvách. Později však sdělil ONV že se kontigent na tyto pozemky vztahuje a původní smlouvy nahrazeny jinými, v kterých tato podmínka zaznamenána nebyla. Občané byli nad tímto jednáním rozčileni a chtěli smlouvy vrátit. ONV bylo pak sděleno, že zůstávají podmínky, které byly uvedeny na prvních smlouvách. Na omluvu bylo sděleno, že se vše stalo omylem, občané však věřili, že to bylo opačně.

Všeobecně se soudilo, že toto se provedlo úmyslně, protože k podpisu se přinesly smlouvy zcela jiné, než zde byly při prvním jednání. Když se však tento trik nepovedl, oznámilo se že to byl pouze omyl. Tento režim podobné triky dělá velmi rád. Dnes se lidu něco slíbí a za několik dní už to neplatí a je zase něco jiného. Dnes se už na toto jednání tohoto režimu přišlo, je však už pozdě. Před deseti lety se ku příkladu říkalo, že se u nás družstva tvořit nebudou, za pět let se už začaly zakládat a dnes se zemědělci ženou do družstev všemi prostředky a podobných slibů bylo a dnes už nejsou, jak se říká pro socialismus moderní, to byl prý kapitalistický přežitek. Jako se ku příkladu před deseti lety říkalo, že se zaberou jenom veliké podniky, jako doly, veliké továrny a velkostatky nad 50 ha. Mnoho lidí s tímto programem souhlasilo a nevěřili, že dojde i na malé podniky, neboť sliby měl tento režim krásné, dnes se však už na to přišlo dnes už se vidí jak se co dělá.

Když se zestátňovaly továrny, říkalo se dělníkům, továrny budou vaše, vy se budete děli to čistý zisk, který plynul do kapes továrníkům, kteří vás tak okrádali. Dnes ať se někdo ozve, že je továrna jeho také a že chce čistý zisk, ten by se divil a ani si to nikdo netroufá, jelikož by se ocitnul za mřížemi a to samé je se zemědělci.

Snížení cen:

Od 1.4.1956 byly sníženy v drobném prodeji ceny některých druhů zboží. Nejvíce byla zlevněna rýže, jelikož její cena byla velmi vysoká. U některých druhů rýže bylo zlevněno až o 40%. Umělé tuky až o 10%, cíchoviny a sypkoviny o 7 -10 %, částečně bylo zlevněno i skopové maso. Jiné maso ani sádlo zlevněny nebyly, tedy hlavní životní potřeby zůstaly při starých cenách. Hlavně byly zlevňovány průmyslové výrobky, které se málo potřebovaly. Současně byly zpevňovány dělníkům normy, což znamenalo za stejný výdělek více práce.

Zábava na parketu

Byla pořádána 24.6. na zahradě Josefa Randáka čp.26. Návštěva byla odpoledne velmi slabá, jelikož se všeobecně sušilo, neboť bylo celý týden deštivé počasí. Večer se návštěva trochu sešla. Znovu byla pořádána zábava 22.7.56 a 5.8.56 na obou těchto zábavách byla návštěva slabá.

Prodej usedlosti čp.37

V říjnu 1956 prodala Ludmila Koubová majitelka této usedlosti p. Býčkovi a Věře Maránkové své hospodářství a odstěhovala se ke své dceři. L. Koubová prodala pole a louky ještě dříve než prodala dům, takže novým majitelům zůstalo polí velmi málo (pouze jedno menší pole a les), oni stejně o pole zájem neměli.

Opožděné podzimní práce a setí:

Následkem špatného počasí na jaře bylo vše opožděné i práce na podzim. Polní práce se dodělávaly až v listopadu. Dokonce pšenice se sela až v druhé polovině listopadu. S podzimními prácemi byl velký zmatek, dělalo se i v neděli. Štěstí však bylo, že na podzim bylo skutečně dlouho dosti pěkně, jinak by zůstalo mnoho práce neuděláno a nezaseto, stejně ještě zůstalo mnoho neuděláno.

ROK 1957:

Polární záře v roce 1957:

21.1.1957 byla viděna silná polární záře po 23 hodině. Soudilo se, že přijde válka, neboť to prý bývá znamení na ni. Před druhou světovou válkou prý byla také viděna.

Agitace pro družstvo:

Pod záminkou uzavření smluv na práci s traktorovou stanicí byla 25.1. 57 pořádána přednáška o výhodách společného hospodaření a založení družstva. Agitaci prováděl úředník traktorové stanice. Byl dosti vlídný nikoho příliš nepřemlouval ani společné hospodaření příliš nechválil. Pro družstvo však nikdo nebyl, Debata byla velni rušná.

V únoru přijížděli úředníci z ONV skoro denně přesvědčovat hospodáře o výhodách založení družstva.

6.-7.4.57 dostavili se do zdejší obce 2 úředníci z ONV, kteří chodili do bytů hospodářům, pak přicházeli skoro denně.

20.6.57 byli voláni někteří hospodáři na MNV hlavně větší hospodáři jako: Smola Josef čp.12, Petr František čp.17, Mráček čp.2, Šašek Jindřich čp.3, Mrázek F. čp.30, aby podepsali přihlášky do družstva. Byli různými způsoby donucováni. Většina z nich dluhovala buď kontigent nebo daně, nebo splátky na důchodové pojištění, což bylo od nich ihned vymáháno, jestliže nepřihlásí se za členy družstva. Dokonce jim bylo slibováno, že když podepíší přihlášku, že jim bude vše prominuto, což se ovšem pak nestalo, a museli pak, když už bylo družstvo založeno, vše stejně doplatiti. Několik z nich tedy přihlášky podepsali, ale tajně, nikomu nic neřekli, každý to zapřel.

Ostatní, hlavně menší hospodáři, kteří nic nedluhovali, byli ku vstoupení do družstva donucováni přídělem pozemků špatně obdělávaných, ponejvíce pozemků Rosálie Kukrálové, které byly tak špatně obdělány, že to byla úplná louka a z nich už první rok se měl odevzdat kontigent a zařídit si na tuto poměru patřičný stav dobytka, což znamenalo, vložit do toho větší částku peněz a konec kupovat dva až tři roky krmení, protože první čas by se bylo na těchto polích mnoho nesklidilo. To bylo prostě nemožné. Toho se každý bál a proto jeden po druhém podepisoval přihlášku. Bylo vše prováděno s politikou, aby se hospodáři nedomluvili, byl do místnosti MNV volán vždy pouze jeden a tomu se slibovali všechny pozemky Kukrálové celkem asi 4 ha, což každého překvapilo a přihlášku podepsal. Tak se to dělalo se všemi. Říkalo se pak všeobecně, že pozemky Kukrálové dohnaly do družstva skoro celou obec.

Tak se tady stalo, že od 20.6.57 do 27.6.1957 podepsalo přes 20 hospodářů přihlášky.Dále podepsaly přihlášky: Lepa Václav čp.16, Burda Tomáš čp.23, Hynek Josef čp.10, Rosálie Kukrálová čp.27, František Petr čp.17. Tento přihlášku musel podepsat už proto, že byl jako kulak, tak se říkalo hospodářům přes 15ha. Proti těmto vedl stát ostrý boj a byli jako nebezpeční ukazováni veřejnosti. Mnoho z nich jich bylo ze svých usedlostí vystěhováno do jiných okresů a nebo do pohraničí. Našla se proti němu docela malá záminka a byl odsouzen ztrátou majetku, který připadl státu a majitel se musel vystěhovat. Stalo se tak několika hospodářům v okolí, (Nuzín, Strunkovice aj.)Celkem zůstalo mimo družstvo asi 6 -7 hospodářů, kteří podepsali přihlášky dodatečně. Jediný Frant. Švehla čp.32 a Frant. Vávra čp.36 zůstali jako soukromí hospodáři, kteří byli staří než 65 roků a těm už pozemky přidělovat nemohli. S pláčem podepisovali muži i ženy přihlášky do družstva, na nic se nehledělo. Tak postupoval tzv. lidově demokratický režim, jak se o něm psalo a hlásilo.

Celá vesnice byla rozeštvána a nálada v obci, jak po bitvě, žádný se žádným ani celkem nemluvil, každý chodil jak opařený. Většina z nich když přišla řeč o družstvu se dal do pláče, protože každý věděl, že ztratil majetek, který 3-4 pokolení shromažďovali a teď je vše pryč a na konec skoro každý věděl, že na něj čeká než bída a robota, jak se to vědělo od družstev, která byla založena už minulá léta. Rok 1957 zůstane v paměti dlouhou řadu let, tak jako v mnoha jiných obcích, neboť tento rok bylo na našem okrese založeno mnoho družstev, protože byl udělán na zemědělce veliký nátlak, přičemž se ale všeobecně říkalo, že vstup do družstva je dobrovolný a lid že se pro založení družstva rozhoduje sám.

28.6.1957 byla ihned svolána ustavující schůze kde byl zvolen Smola Josef čp.12 jako předseda, František Petr čp.17 jako živočichář a Šašek Jindřich čp.3 jako rostlinář.

Při zakládání družstva byla slevena část předepsaného kontigentu, která se musela stejně pak dodat, byla ovšem zaplacena za cenu volného obilí (vyšší) k tomu se muselo ještě dodat o 16% více jako volné za cenu vyšší.

Volby do MNV, ONV a KNV:

19.5.1957 byly konány volby do místních, okresních a krajských národních výborů. Kandidátka do každého výboru byla pouze jedna, takže každý musel volit než to, co bylo nadiktováno. Volit musel každý. Kdo se pro nemoc nemohl do volební místnosti dostavit, musela volební komise dojít za ním do bytu aby jeho kandidátky nescházely. Proto také výsledek voleb byl, že 99,5% voličů volilo jednohlasně navržené kandidáty, jak se vždy po volbách psalo a hlásilo, protože žádný nemohl nic jiného volit a jak už bylo napsáno, volit musel, jinak byl jako státu nebezpečný a to si žádný nedovolil.

Hospodářsko technická úprava:

Začala se prováděti již 10.7.1957 na kterou přijel inženýr a plánoval zcelování jednotlivých parcel do velikých kusů (honů) , dle kde okolností se nechali sloučit, kde hranice tvořili pak buď cesty nebo silnice a nebo vysoké meze. Malé kusy, okrajky a vzdálená menší pole pak byli přidělovány členům jako záhumenky. 11.8.1957 inženýr z obce již odjížděl, jelikož byl s prací hotov.

Zemřel prezident:

18.11.1957 zemřel prezident Antonín Zápotocký. Soudilo se však, že to byl následek cesty do Sovětského svazu, tak asi jako tomu bylo s prezidentem Gotwaldem. Kremace se konala 18.11.57 v Pražském krematoriu. Lid celkem ani příliš netruchlil, jelikož situace, která se vyvíjela se nelíbil a proto ani představitelé příliš oblíbeni nebyli. Vůbec lid na venkově, proti kterému byl lid městský štván, že zaviňuje nedostatky, které byli tím, že nevstupuje do družstev, což ovšem pravda nebyla, neboť soukromě hospodařící zemědělci musely dodati stejně všechno, co jim bylo předepsáno. Neměli-li snad ten samý druh, museli to nahraditi jiným (tzv. náhradním plněním : obilí, brambory, len, vejce, mohlo se plnit vepřovým masem nebo mlékem, jeden druh obilí třeba druhým, hovězí maso se nechalo plnit třeba hovězím, ale hovězí se vepřovým plnit nemohlo.)

Odvádění obilí na setí:

Každý člen družstva musel odevzdat pro družstvo obilí na setí, jak pro podzimní tak pro jarní setbu, i také brambory a sice dle poměry na jaké sám hospodařil. Zároveň musel každý zasíti na podzim ozimé obilí zdarma. Slibovalo se , že se to později, jak obilí tak práce členům zaplatí. Většina občanů říkala, že to už jejich oči vidět nebudou. Koncem roku 1959 za to dosud nikdo nedostal ani haléř. Tento režim to měl ve zvyku, mnoho slibovat, ale málo plnit. Občanům se toho už naslibovalo, ale málo splnilo.

Schůze JZD o stavbě kravína a volbě honebního výboru:

21.11.1957 byla konána schůze JZD na které se jednalo o stavbě kravína. Dohody docíleno nebylo, bude za týden schůze druhá. Byl zvolen pouze honební výbor.

Místo za týden konala se schůze 23.11.57 na kterou se dostavili dva úředníci z ONV, kde byla podepsána družstevní půjčka v částce 600 000 Kč na stavbu nového kravína, na kterém se skutečně v několika dnech ONV silně tlačil, na to aby se co nejdříve začlo a tím byl co nejdříve sveden dobytek, jelikož na několika místech ustájený dobytek, bylo málo výnosné, což se pak později po dostavění kravína a společném ustájení částečně projevilo. Snad se to dělalo také proto, aby bylo družstvo co nejdříve zadluženo, v případě, že by se rozpadlo, aby členové museli platit už půjčku, což by byl málokterý udělal, tak že už pak bylo družstvo spíše zabezpečeno.

Skutečně se hned druhý den v neděli prováděla zkouška pramenů vody na lukách pod Dřešínkem, kde se počítalo se silnými prameny a skutečně tam také byly, že stačily pro celý kravín. Počítá se i s tím, že voda stačí později i pro celou obec. Na to ihned druhý den byla provedena zkouška půdy na pozemku Josefa Jonáše, kde bylo o tomto již dříve rozhodnuto, jelikož přicházeli v úvahu místa tři. Po celkové úvaze bylo uznáno jmenované místo za nejvhodnější. Zkouška se prováděla, aby se zjistilo, jaká půda ve spodu jest, může-li se použít buldozer, místo kopání ručně. Byly vykopány na různých místech 3 jámy o rozměrech 1,5m 1m a 1,5m. Byly dohady, že bude spodina kamenitá, zatím se však přišlo na pěkný písek, což stavbě velmi prospělo, jelikož se tento nemusel dovážet.

26.11.57 započato s odklízením ornice.

27.11.57 měl z každého hospodářství nastoupit alespoň jeden člen.

Schůze o svodu dobytka:

18.12.1957 byla konána schůze za přítomnosti členů JZD, kde se měl schválit svod dobytka do několika stájí u větších hospodářů. Tento svod, měl být proveden ihned. Nebyl však odhlasován a bylo ujednáno, že bude proveden až na jaře 1958, až na zelené krmení. Za to, že svod proveden nebyl, musel každý člen slíbit určité množství mléka, že dodá do 30.6.58. Kdo toto mléko nedodal, musel jej dodat později anebo jej musel zaplatiti družstvu, což museli učiniti asi tři hospodáři.

Současně se schvalovaly stanovy družstva. Přítomen byl p. Kovář z banky z Vimperku, která měla nad zdejším družstvem patronát. Debata byla velmi rušná, až skoro vzrušující, jelikož se některé ze stanov členům nelíbily.

Vypláceny první výplaty za práci na kravíně:

23.12.57 byly vypláceny výplaty za práci na kravíně a sice: Zedníci a řemeslníci za 1hod 7kčs, muži při obyčejné práci za 1hod 5kčs a ženy 4kčs.

Dodělána čekárna a sběrna mléka:

Koncem roku byla konečně dostavěna čekárna pro cestující autobusem a současně sběrna na mléko. Se stavbou se začalo v roce 1956, jelikož se těžko sháněl materiál a také o pracovní síly byla nouze protáhla se tato stavba až do konce roku 1957. Jelikož se tato stavba vedla pomalu ke konci, říkalo se, že je to opravdu čekárna, že se na ní skutečně dlouho čekalo.

ROK 1958

Zbourán poslední zbytek cihelny a čp.8:

V roce 1957 koupil Jan Staněk z čp. 29 kůlnu na výrobu a sušení cihel na stavbu stodoly v čp.29 od paní Antonie Jůnové. Materiál z cihelny použil na stavbu.

Začátkem roku 1958 koupilo družstvo poslední zbytek cihelny na stavbu kravína. Byla to už jenom pac a byt pro bývalého cihláře v 1 místnosti a předsíňky. Tento zbytek stál 1500kčs. Tím zanikla bývalá zdejší cihelna a čp.8 úplně.

Soupis dobytka pro družstvo:

2.2.58 byl proveden soupis dobytka, který měl být odevzdán družstvu. Soupis byl proveden zatím ve stájích domácí komisí za účasti jednoho úředníka z ONV.

9.2.58 byla pořádána členská schůze, na které měl být schválen soupis dobytka ze 2.2. Jednání dokončeno nebylo, pro velmi rušnou až zuřivou náladu. Bylo usneseno, že tato záležitost bude projednána na příští schůzi. Někteří členové nebyli s odhadem spokojeni, že jim byl dobytek odhadnut nízkou cenou. Nejvíce se rozčiloval Rouče Václav a jeho manželka z čp.5, kteří si zle stěžovali na nízký odhad. Na příští schůzi byla pak záležitost vyřízena s určitými změnami.

Adaptace stájí a svod dobytka:

Na nátlak ONV byly provedeny opravy stájí u větších hospodářů, aby tam mohl býti sveden dobytek k částečnému společnému ustájení, ke kterému došlo pak pozvolna kolem 20.7.58. Několik kusů, hlavně telat, zůstalo zatím u hospodářů bývalých majitelů. Svod dobytka byl celkem rušnou záležitostí od začátku, jelikož nebylo možno docílit dohody ku spokojenosti všech členů.

Špatné hospodaření v JZD:

Ku konci září t.r. mělo zdejší družstvo ještě mnoho obilí venku. Bylo nesvezeno ještě nějaké žito a asi 5ha ovsa. Nějaké obilí bylo venku ještě 5.10. Poslední dobu přivezené obilí bylo velmi špatné, velice vlhké a plesnivé. Tato zkáza byla zaviněna jednak špatným počasím, jednak nedbalostí členů, ponejvíce těch, kteří jezdili s potahy, protože se někdy za pěkného počasí málo a nebo někdy vůbec svážení nehledělo. Len rostl na polích, protože byl položen na zemi, kde měl být postaven do panáčku. Myslelo se, že se tím ušetří, zatím se však na to doplatilo. Len na polích rostl a nebo vypadal, čímž vznikla družstvu veliká škoda. Také stonky byly velice poškozeny, neboť následkem častých dešťů jich mnoho shnilo.

Malá úroda brambor:

V roce 1958 byla tak malá úroda brambor, jaká už se dlouho nepamatuje. V některých vlhkých půdách se někde nesklidilo ani tolik, co se jich nasázelo. V horských suchých byla úroda trochu lepší, ale celkem také velmi slabá. Ani družstvo nedávalo celou dávku v naturáliích. Kdo jich dostal na podzim více měl je pak na jaře vracet.

Veliká úroda ovoce:

Padané platili: 1kg 30hal, česané 1kg 80 – 120hal, za tu cenu je nakupovali Jednoty.

Za to však byla v tomto roce taková úroda ovoce, jaká už také dávno nebyla. Veliká úroda byla ve všech krajích, což zřídka kdy bývá. Jednoty (obchody) , které vykupovali ovoce, poslední dobu už padané ovoce vůbec nekupovali. Ani ovoce česané (obírané nebyl žádný zájem). Lidé si dělali z ovoce po domácku mošt, jenom, že na tuto práci nebyl čas. S ovocem se krmil dobytek a mnoho ovoce shnilo. Za to však v roce 1959 nebylo celkem žádné a co bylo to bylo velmi špatné, které se záhy kazilo. Ani obchodem žádné nebylo. Tu a tam se vyskytlo a na to stály zástupy lidí. Pěkného ovoce bylo vůbec málo, většinou bylo podřadné. Švestek bylo v roce 1959 dosti slušná úroda, za to v roce 1958 byly poskrovnu.

Pracovalo se i o posvícení:

Následkem špatného počasí a velké spousty práce pracovalo se i o posvícení 26.10. Ve zdejší obci pracovali sice pouze někteří členové na svých záhumenkách. V některých obcích pracovali i družstva, jelikož bylo ještě mnoho práce venku a velmi málo zaseto. Jediné štěstí bylo, že byl podzim velmi pěkný, jinak by zůstalo mnoho nezaseto a mnoho nezoráno. V krajích řepařských bylo toho času ještě mnoho cukrovky venku, která by se bývala za nepěkného počasí nesklidila.

První křtiny ve zdejší kapli:

O posvícení 26.10.58 byly ve zdejší kapli provedeny první křtiny. Byla zde pokřtěna dcera Josefa Šochmana z čp.13 Milena. Byla pokřtěna odpoledne ve 2hod před požehnáním.

ROK 1959

Dodatečné vydávání naturálií:

V lednu t.r. vydávaly se dodatečně naturálie těm, kteří dostali jenom část. Kdo měl více jednotek, než se počítalo, dobíral, kdo jich měl však méně, musel naturálie vracet. Na jednu jednotku dávalo se: 1,5kg žita, 0,5kg pšenice, 0,5kg ovsa, dále se vydávalo na podzim při vybírání brambor, na jednotku 3kg brambor. Později se pak nějaké vraceli, protože jich bylo málo, jak už bylo v předu napsáno.

Dobírka doplatků za odpracované jednotky:

31.1.1959 byly vypláceny doplatky za odpracované jednotky, jelikož se na jednotku dávala záloha 5Kčs, doplácelo se při dobírce na každou jednotku ještě 5Kčs. Při této příležitosti, byla pořádána oslava, oslavovala se dobírka za účasti hostí z ONV dvou úředníků z banky z Vimperka a několik hostí z tiskárny z Vimperka, která měla nad zdejším JZD patronát. Byla na uctění hostí připravena slavnostní večeře na kterou byl poražen 1 vepř, napečeny dorty a jemnější pečivo, ani pití nescházelo. Při oslavě hráli 4 domácí hudebníci takže při oslavě bylo dosti veselo.

Současně složil Josef Smola z čp.12 jako předseda svoji funkci a na jeho místo byl zvolen František Petr z čp.17.

1.2.1959 byla patronátním závodem tiskárny ve Vimperku pořádána pro Dřešín a Dřešínek v hostinci ve Dřešínku zábavná estráda, na kterou přijelo asi 7 vojínů a několik zaměstnanců a děvčat z tiskárny, kteří předváděli různá vystoupení a tance. Vojíni hráli jako hudebníci. Nálada však příliš veselá nebyla. Pro oslavu při dobírce z počátku mnoho členů nebylo. Kvůli pohodě pak to přece schválili.

Dokončení kravína a svod dobytka:

Jelikož se v roce 1958 v létě pro mnoho práce na polích a lukách nemohlo stačit a pak také proto, že zedníci , kteří tam pracovali, přestali pracovat a jiné zatím nebylo možné sehnat, přestalo se na kravíně pracovat a začalo se tam hlavně na nátlak ONV pracovat brzy na jaře. Bylo se zedníky vyjednáno, že do konce června bude kravín hotový. Bylo to o nějaký den později tak z většího hotové, že se mohlo začít se svodem do nového kravína.

Konečně 4.7.1959 bylo se svodem započato. Jalůvky zůstaly zatím u Františka Petra, na dále menší telata zůstanou zatím také na místech, kde byly dříve. Krávy napadené tuberkulózou, zůstanou nadále také u Tomáše Burdy čp.23, kde byly ustájeny dosud. Telata byla svedena později. Ještě nebyl kravín zcela dodělaný a začalo se stavbou kurníku pro slepice neboli drůbežárna asi tak v říjnu. V listopadu bylo pak započato se stavbou vepřína. Jelikož se prováděli tři stavby, nebylo možno přesně zjistit, mnoho –li kravín stál, protože přicházeli družstvu peníze na všechny tři stavby. Dle úsudku funkcionářů družstva (účetního a předsedy) stál kravín přibližně 550 000 Kč.

Nedostatek vody v kravíně:

Následkem velikého sucha na podzim roku 1959 byla krátký čas v kravíně nouze o vodu. Nebylo to mnoho, ale poslední část vodovodu byla nějaký čas prázdná. Je stejně vidět, že prameny pro vodovod jsou stejně vydatné, jelikož o vodu byla v tomto čase veliká nouze, a ve většině studní voda nebyla, dokonce i potoky byly skoro suché. V mnoha kravínech jiných družstev voda jeden čas vůbec nebyla. Skoro 4 měsíce vůbec nepršelo.

Združstevnění lesů:

Koncem roku 1959 byly ve všech obcích svolány schůze, na které se dostavili úředníci lesní správy a i zástupce okresu, kde se občanům řeklo, že podle zákona mají družstevníci předat lesy, které až dosud vlastnili družstvu. Samostatně hospodařící zemědělci, že je mají předat správám státních lesů. Jako náhrada, že jim bude proveden odpis určité částky dluhu, které družstvo dluží. Zpráva o zákoně předání lesů pravdivá nebyla. Toto však ve většině obcí občané schválili, protože se námitek prohlásit nemohlo, jak se v této době dělalo. Kdo však se proti tomuto prohlášení ozval, byl přímo zakřiknut úředníky a nějak ostře proti tomuto vystoupit si nikdo nedovolil. Některé obce to přece nepodepsali, většinou tam, kde to funkcionáři správně občanům vysvětlili, ale stejně prý i tam za rok nebo dva k tomu dojít musí.

ROK 1960

Doplatek za rok 1960:

24.1.1960 byly dopláceny doplatky za jednotky za rok 1959. Na jednotku se vyplácelo 10Kčs. Doplácelo se pak 5Kčs. Byla tedy celková mzda ne jednotku 15Kčs, jak se na začátku počítalo. Na podzim pak se dle prozatímních propočtů počítalo, že se bude doplácet na jednotku 12,60 Kčs. Nakonec to vyšlo na 15 Kčs. Snížili se však částečně naturálie. Doplácelo tedy družstvo každému členu na odpracovanou jednotku Kčs 10. Dříve bylo na jednotku 2,50kg naturálií, při snížení za minulý rok 1959 vydávalo družstvo jen 1,5 kg.

Na oslavu této události byla v hostinci Jaroslava kopáčka ve Dřešínku pořádána po výplatě hostina, na kterou byl zabit vepř. Byla připravena různá masitá jídla, upečeny dorty a různé cukroví. Také pití, pro členy bylo připraveno. Přítomen byl předseda ONVs Moravec a několik jiných úředníků z Okres. Národ. Výboru. Dále byli přítomni dva úředníci z banky z Vimperka. Po skončení výplaty a hostiny odbývala se taneční zábava. Účasť byla hojná.

Většina členů pro pořádání hostiny a taneční zábavy příliš nadšena nebyla, tak jako tomu bylo také v roce předchozím.

Prodej čp.22:

Číslo popisné 22 bylo bývalým majitelem Josefem Mourkem, v tomto roce prodáno Zahradníkovi Eduardu z Chvalšovic. Mourek Josef zde od roku 1946 nebydlel. Jmenovaný se v roce 1946 odstěhoval do pohraničí, jako několik jiných hospodářů, tehdá se po odstěhovaných Němcích z pohraničí se tamní usedlosti obsazovaly.

Pozdní jaro 1960:

Tento rok bylo jaro celkem špatné. Dlouho sníh, stále dlouho studeno a studené větry. Koncem pak sucho. Kolem 10.5 začaly teprve kvést třešně. Obilí i jetele bylo v polovici května velmi špatné.

Spojení obcí:

V roce 1960 po volbách byly spojeny obce Dřešín a Dřešínek. Starostou byl zvolen Vohradský František ze Dřešínka. Úřadovna MNV byla také ve Dřešínku, naše obec (Dřešín) tím byla hodně postižena.

Oprava pomníku padlých vojínů z první sv. války:

V tomto roce byl opraven pomník padlých vojínů z první světové války 1914-1918. Padlých vojínů bylo celkem 13 a to:

  • Brejcha František čp.32
  • Šimek Jan čp.23
  • Vastl Josef čp.20
  • Vastl Rudolf čp.20
  • Mrázek Jan čp.28
  • Petr Jan čp.17
  • Hais Josef čp.1
  • Mikeš Jan čp.22, pak čp.7.
  • Voldřich Josef čp. 35
  • Beneš František čp.37
  • Matějka Petr čp.25
  • Hynek František čp.7
  • Štěpánek František čp.27

Kámen pomníku byl očištěn a znovu vypsána tabule. Současně byl opraven i kříž vedle pomníku. Tuto opravu prováděl Šochman Josef čp.13.

Bouře a kroupy:

V noci ze 23.na 24.8. přišla silná bouře se silným větrem a krupobitím. Hodně postižené bylo obilí a také ovoce.

Vepřín dán do provozu:

V srpnu 1960 byl sveden vepřový dobytek do nově postaveného vepřína. Krmení prováděla Žofie Burdová z čp.23.

Volby do MNV, ONV a KNV dále do národního shromáždění:

12.6. konaly se volby do MNV, ONV, a KNV a do národního shromáždění. Kandidátka u všech jenom jedna a škrtat se nemělo, což znamenalo, že volby byly už předem na 100% jisté. K volbě se musel dostavit každý. V případě, že byl někdo nemocný, došli 2 členové volební komise do jeho bytu, aby jim kandidátku také odevzdal. Takhle se to v našem demokratickém státě při volbách dělalo. Proto byl výsledek předem jistý.

Zbourána cementárna:

V srpnu t.r. byla zbourána cementárna na výronu tašek a dlaždic „ Pod vůsí “ , kterou postavil v roce 1912 Trojan z Chvalšovic. Od něho pak ji koupili po první světové válce 4 hospodáři a pracovali tam společně. Po roce 1948 kdy se na soukromé podnikání uvalovali velké daně, aby nemohli živnosti provozovat, tuto živnost zrušili a zůstala až do toho roku prázdná. Od roku 1951 se v ní už nepracovalo. Jelikož čím dál více chátrala byla konečně zbourána.

Narozeni

Stanislavu Beneši z čp.39 syn – 31.3.1960.

Pečimichlové Marii rozené Trytová z čp.20 syn – 28.12.1960

Svatby

Roučová Marie z čp.5 v červenci 1960

Trytová Marie z čp. 20 s Viliemem Pečimichlem 20.8.1960

Milena Mrázková z čp30 s Františkem Princem, učitelem ze Stachů, t.č. ve Vacovicích 1.10.1960

Úmrtí

Mikeš Jan z čp. 7. který byl postižen rakovinou zemřel 5.3.1960 ve 49 roce věku svého.

Mráček Karel z čp.2, 30.6.1960 ve věku 66 roků.

2 komentáře u “Roky 1951 – 1960

  1. Děkuji za udržování povědomí historického dění v naší zemi v době krutých padesátých let; přemýšlím ale, zda by nebylo možné vylepšit češtinu těchto svědectví. Trvalé hrubé chyby v psaní i a y (osoby…se shromáždil-i (!) jsou opravdu jsou přece tak nekulturní…
    Děkuji a doufám v nápravu,
    K:D.

  2. DOBRÝ DEN,

    POTŘEBUJETE podnikatelského úvěru? Nebo osobní půjčku? Máte v úmyslu půjčky úvěr? Takže KONTAKT USA patent nyní s více INFO. NEVÁHEJTE těšit na Vaši Aplikace nyní e-mailem (john_mclondoninvestment@hotmail.com)

    Žádost o úvěr FORMULÁŘ:
    CELÉ JMÉNO:
    VÝŠE ÚVĚRU:
    KONTAKTNÍ ADRESA:
    COUNTRY:
    MOBILNÍ ČÍSLO:
    PŮJČKA DOBA:
    Účel úvěru:

    I čekají na vaši naléhavou reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *