Peněžní reforma

Od března 1953 se v šeptandě říkalo, že bude měna peněz. V časopisech se psal pravý opak, rozhlas hlásil, aby lidé nevěřili šeptandě, že naše měna je pevná, jelikož je podložena prací. Někdo tomu silně věřil a nekupoval nic, jiní zase koupili, co se dalo, mnohdy i různé malichernosti, protože potřebných věcí bylo v obchodě málo, hlavně proto, že co se v obchodech vyskytlo, za chvíli se prodalo. Kolem 15. května 1953 začaly továrny vypláceti větší zálohy dopředu, což zdálo se velmi nápadné. Tu začal teprve shon po všem možném.  25. května vyšel zákaz prodávání veškerého volného zboží, prodávalo se pouze na lístky.    30. května v 17 hodin byla v rozhlase vyhlášena měnová reforma. Další den nastal úplný chaos. Lidé v hloučcích nehovořili o ničem jiném než o peněžní reformě, všeobecně se říkalo „o peněžním krachu“, jaký se v takovém měřítku nepamatuje, jelikož peníze, které měli lidé doma, se pak vyměňovaly 1:50, tedy za 50 korun dostal každý 1 novou korunu. Naše obec byla přidělena k záložně v Česticích.

Výměna trvala pouze 4 dny. Většině občanů bylo vyměněno 300 korun v poměru 1:5. Boháči, větší hospodáři a živnostníci tento výhodný poměr nedostali. Ve městech protestovali dělníci proti měnové reformě demonstracemi.

Peníze uložené na vkladních knížkách se vyměňovaly následovně:

do 5000 za 100 = 20 korun                          do 50000 za 100 = 4 koruny

do 10000 za 100 = 16 korun                        přes 50000 za 100 = 3,33 koruny

do 20000 za 100 = 10 korun