Zemědělství

Dřešín

1947 – první orání pole pomocí traktoru na poli Tomáše Burdy z čp. 23

1957 – vznik JZD Dřešín, první předseda Josef Smola z čp. 12

1959 – dokončen kravín ve Dřešíně, předsedou JZD zvolen František Petr z čp. 17

1960 – dokončena stavba drůbežárny nad vsí a dokončen prasečák pod kravínem.

Protože se projekt slepičáren příliš neujal, většinu jich v 60. letech zbourali. Předseda JZD Vojtěch Mráz rozhodl přebudovat slepičárnu ve Dřešíně na byt. V roce 1971 se tam nastěhovali první obyvatelé. V současné době (2018) jsou z budovy slepičárny ve Dřešíně dvě popisná čísla 8 a 53. V těchto bytových jednotkách v průběhu času bydlely rodiny Ciprů, Koláříků, Paternů a Láchů. Asi dva roky po přestavbě slepičárny se pod ní vybudoval malý rybníček sloužící jako požární nádrž.

Dřešínek a Hořejšice

1948  – rozměřeny pole a trávníky bývalého velkostatku a zámek se zahradou připadl obci.

1957 – založení JZD ve Dřešínku, prvním předsedou Václav Mikeš z Hořejšic

1958 – stavba drůbežárny

1959 – dokončen kravín ve Dřešínku, předsedou Karel Novák z Hořejšic č. 1

1960 – stavba teletníku ve Dřešínku

Chvalšovice

1957 – 1959 – stavba kravína ve Chvalšovicích

1958 – stavba drůbežárny

 

  1. léta a slučování JZD
  2. 1. 1961 došlo ke sloučení družstev tří obcí (Dřešín, Dřešínek a Chvalšovice) v jedno společné družstvo s názvem Podšumaví. Svatba neboli oslava sloučení se pořádala 31. ledna 1961 ve Dřešínku u Kopáčků. Členové se sloučením nesouhlasili, ale bylo to naplánované „shora“. Slučovalo se proto, aby družstva s lepším hospodařením pomohla těm špatně hospodařícím. Jako předseda družstva nastoupil Václav Mikeš z Hořejšic. Družstvo již vlastnilo 3 mláticí soupravy a 5 traktorů.  Dokončovala se stavba sklaďáku ve Dřešínku proti dolejšímu kravínu a upravovalo se okolí druhého kravína. Z Prahy byl zakoupen a dovezen buchar pro kováře. V přízemí zámku ve Dřešínku se vybudovaly garáže na traktory, sklad pohonných hmot a olejů, dílna a sklad náhradních dílů. Na bývalé zámecké zahradě byl postaven kravín, sklaďák, benzínová pumpa, vepřín a silážní jáma. Ve Dřešíně rovněž vyrostl sklaďák a budova kanceláří, kam se vedení JZD přestěhovalo z budovy školy ve Dřešínku. V roce 1962 nastoupil nový předseda Jan Lukáš z Čestic, kterého poté nahradil Václav Hruška z Doubravice. V roce 1968 byl zvolen předsedou Vojtěch Mráz z Kobylky u Čestic.

 

Střílení hnoje

Na konci 60. let 20. století se i v místním JZD rozhodli vyzkoušet odstřelování hnoje. Památkou na tu dobu je bungr na výbušniny v té době vybudovaný naproti kravínu pod Dřešínem. Střílení hnoje provází několik zábavných historek. Když jeli družstevníci se střelivem z Litvínova, cestou je zastavili policisté a chtěli vidět rezervu, ale v kufru našli střelivo. Naštěstí se vše vysvětlilo.

První střílení proběhlo pod lesíkem u Hutaře, při čemž byla v kostele v Dobrši rozbita 2 okna. K zasmání je i zápis rady MNV ze dne 10. prosince 1975: ,,Na stížnost občanů z Chvalšovic budou dávány malé nálože, aby nedocházelo k rozptylu hoven po návsi.“

  1. léta

Po Vojtěchu Mrázovi nastoupil v letech 1972–73 jako předseda JZD František Petr ze Dřešína. V roce 1974 došlo k dalšímu slučování družstev, tentokrát s Drážovem, a vzniklo JZD Šumava Drážov, jehož předsedou se stal Miloslav Vilánek z Čestic. Kanceláře se sloučením přesunuly ze Dřešína do bývalé školy v Drážově, později  na zámek do Dřešínka, jehož budova byla opravena. Družstvo se pak oficiálně jmenovalo JZD Šumava Drážov se sídlem ve Dřešínku. V těchto letech došlo k výstavbě prvních bytovek ve Dřešíně a Drážově.

  1. léta

V roce 1981 nastoupil do funkce předsedy JZD Jindřich Šašek ze Dřešína. Ve Dřešíně začala v roce 1985 stavba okálů. Na přelomu let 1987–88 došlo k poslednímu sloučení, tentokrát s JZD Hoslovice. Předsedou nového velkého a těžko řiditelného družstva se stal František Turek z Pivkovic. Družstvo obhospodařovalo 13 vesnic: Dřešínek, Hořejšice, Dřešín, Chvalšovice, Dobrš, Drážov, Zálesí, Kváskovice, Hoslovice, Hodějov, Novou Ves, Vísku a Lhotu pod Kůstrým. Sídlo družstva zůstalo ve Dřešínku na zámku.

Ceny základních potravin v roce 1980

1kg chleba – 2,10 Kčs, rohlík – 30 haléřů, mouka hladká – 4,20 Kčs/kg, mléko – 2 Kčs /l. Poplatek za televizi na jeden měsíc činil 25 Kčs, na rádio 15 Kčs, známka na dopis stála         1 Kčs, pohlednice 50 haléřů, jízdné do Strakonic 6 Kčs, měsíční jízdenka do Strakonic 13 Kčs. Tyto ceny platily jednotně pro celou republiku.

Občanské fórum

V roce 1989 bylo při JZD ve Dřešínku založeno tzv. Občanské fórum. Jeho členy a zakladateli byli: Štefan Sonoga, Josef Smola – Dřešín, Dana Churaňová – Zálesí, Miroslav Novák – Hoslovice, Miroslav Bublík – Dřešín a Ladislav Lácha – Dřešín.

Doba porevoluční

V únoru roku 1991 vzniklo z bývalého JZD Zemědělské obchodní družstvo Dřešínek (ZOD), v jehož čele stál první dva roky František Turek. Od roku 1993 se předsedou stal Alois Kolařík a ředitelem družstva František Marek. Zároveň v roce 1993 vznikla nová společnost Zemědělství – výroba a obchod, zkráceně ZVO. Původní ZOD postupně přebral správce konkurzní podstaty a došlo k jeho likvidaci. Oficiálně ZOD Dřešínek zaniklo až v dubnu 2017. Jednateli stále fungujícího ZVO jsou od počátku Miloslav Mikeš a Karel Poucha.

Po roce 1991 procházela družstva těžkým obdobím. Nastaly potíže s odbytem mléka, dobytka, brambor a obilí. Docházelo ke snižování stavu dojných krav. Družstvo vyvezlo na jaře 1992 několik vagonů brambor do pískovny Na Vrchy, kde byly brambory buldozerem zahrnuty, aby shnily. Družstvo se rozhodlo snížit pěstování brambor na menší plochy.

Soukromé zemědělství

V letech 1991–1992 začalo docházet k návratu soukromého zemědělství. Nastala transformace a finanční vypořádání mezi družstvy a těmi, co se rozhodli vzít si zpět svůj majetek do družstva vložený a začít hospodařit soukromě. Josef Smola ze Dřešína čp. 43 dostal do vlastnictví budovy bývalého družstva ve Dřešíně – velký kravín, odchovnu telat, sklaďák, silážní jámu, budovu kanceláří družstva, váhu a asi 50 ha pozemků. Další člen družstva, který vystoupil a rozhodl se převzít pozemky, byl Jindřich Šašek ze Dřešína čp.3 (11 ha). Pozemky o výměře asi 3 ha si vzal zpět i Karel Matějka z čp. 25. Ve Dřešínku asi 3 ha převzal Michal Sutner z čp. 24 a v Hořejšicích Milan Kvapil z čp. 5 cca 2 ha. Ve Dřešíně ještě hospodařil na menších pozemcích Jaroslav Mráček z čp. 2, který vlastnil několik menších koníků a pomáhal některým záhumenkářům obdělávat jejich pole.

 

Životní prostředí

Potok Peklov

Potok Peklov, který pramení v lesích nad Chvalšovicemi směrem k Žáru, byl a je zdrojem vody, zásobárnou rybníků i požární nádrže. V archivních materiálech obce najdeme zmínky o úpravách toku potoka kolem roku 1950 v místech „Pod Vosí“ a od Štětků mlýna k Jonášovo mlýnu. V padesátých letech pak byl potok pronajímán k rybolovu. Jindřich Veselka z Prahy měl potok pronajat na 3 roky za roční nájemné 250 Kčs.

Sázení stromů

1968    – vysazeny 2 lípy na návsi v Hořejšicích Karlem Novákem a Stanislavem Novotným

1975    –          hasiči ze Dřešínka vysázeli stromy okolo silnice – javory, jasany, v Hořejšicích

byly vysázeny třešně a lípy.

1976    ­–          v Hořejšicích byly na návsi vysazeny 2 jedlé kaštany.

  1. 12. 2005 – u Božích muk směrem k Dobrši byla vysazena lípa malolistá, kterou obec

obdržela od Odboru životního prostředí ze Strakonic za účast v soutěži ,,O nejkrásnější náves“. Výsadba byla provedena hasiči při zahájení adventu.

2007                ořešák černý ve Dřešíně Ve Mlýnech byl vysazen Ivanem Šochmanem při příležitosti 600. výročí od první zmínky o obci (1407). Ivan Šochman vypěstoval z oříšků památných ořešáků několik sazenic a snažil se je vysazovat v okolí obce. Jeden byl vysazen také u křižovatky na Kobylku, za „Kubínků“ a další u Božích muk „pod Vosí“.

  1. 6. 2012 – vysazena lípa ve Dřešínku u kaple (při Setkání rodáků).