Kultura v obci

Setkání rodáků ve Dřešíně

18. června 2005 se konalo první Setkání rodáků a přátel Dřešína. Přestože hlavním programem bylo setkání občanů, kteří se dlouhé roky neviděli, měl tento den i svůj oficiální program. V 10 hodin začala u místní kaple mše. Následovalo na návsi taneční vystoupení folklórních kroužků ze ZŠ Čestice a pak slavnostní projev starostky obce Zdeňky Šaškové. Odpoledne odehráli místní ochotníci ve dřešínských chalupách hru „Blbec k večeři“. O hudbu se až do večerních hodin starala kapela Trio Orion pod vedením Jana Záhorského ze Dřešína čp. 18.

 

Setkání rodáků ve Dřešínku

Na den 18. července 1987 z podnětu místních požárníků byli do obce pozváni rodáci, kteří odtud pochází. Setkání bylo milé, často se objevily i slzy radosti ze shledání. Akce se zúčastnilo přes 150 lidí. Rodáky i místní občany v bývalé škole přivítal krátkým proslovem velitel požárníků Karel Novák, dále hovořili předseda hasičů Vojtěch Broulím, předseda MNV František Kahuda a předseda JZD Jindřich Šašek. Po úvodu rodáci navštívili místní občany, příbuzné ve vsi a prohlédli si výstavbu místního JZD a obce. Po obědě a občerstvení hrála hudba a rozproudila se taneční zábava. Na toto setkání se velmi často v  obci vzpomíná.

Další Setkání rodáků ve Dřešínku se konala 12. července 1997 a 6. července 2007.

 

Setkání rodáků ve Chvalšovicích

SDH Chvalšovice uspořádalo první Setkání rodáků Chvalšovic 25. června 2005, další proběhlo 4. července 2009 (u příležitosti 650. výročí první zmínky o obci Chvalšovice).

 

Pochod k výročí obce

V sobotu 16. června 2007 se konalo Putování po krásách obce a okolí k 600. výročí první zmínky o obci. Putování začalo na návsi v Hořejšicích a pokračovalo přes Dřešínek do Dřešína. Po prohlídce poutních míst v Dobrši se průvod přesunul do Chvalšovic. Po návratu do Dřešína byl vysazen Ve Mlýnech nový ořešák. Poutníci se zastavovali u kapliček, kde bylo připravené nějaké občerstvení. Celkem se zúčastnilo 65 dospělých a 25 dětí. O rok později se konal podobný pochod do Hoslovic.

 

Další akce, které se staly tradicí

roku 2001                   – 1. předvánoční setkání seniorů (ve Chvalšovicích)

  1. 5. 2003 – 1. Prvomájový průvod alegorických vozů ve Dřešínku a Hořejšicích
  2. 12. 2004 – 1. Předvánoční zpívání u kapliček

roku 2005                   – 1. Turnaj v mariáši

roku 2007                   – 1. Předpouťový fotbalový turnaj

roku 2008                   – 1. Noc s Andersenem v Obecní knihovně Dřešín

roku 2009                   – 1. Setkání harmonikářů na Podlesí

 

Masopusty

Masopustní průvody jsou jednou z nejdéle trvajících tradic v našich osadách. Konají se ve všech obcích každý rok. Zapojuje se i mladá generace, a tak je naděje, že tato tradice nezanikne. Ve starých kronikách najdeme zmínky o letech, kdy se masopusty nekonaly. Např. v roce 1926 byly zakázány Okresní politickou správou ve Strakonicích, stejně tak ve válečných letech. Občas se stalo, že se masopust nekonal, když se v některé osadě přihodilo neštěstí nebo nečekané úmrtí. Tato veselice je zpravidla organizována hasiči. Doby, kdy masopustní průvod postupně prošel všemi osadami, jsou dávno pryč. Nyní si každá osada organizuje vlastní průvod.

Taneční zábavy

Jelikož ve Dřešíně nikdy nebyl taneční sál, pořádaly se místní taneční zábavy venku na parketech. Jak už jsme zmínili, takový parket, kde se konaly zábavy na konci války v roce 1945, si obyvatelé postavili ve dřešínských chalupách. Podobné zábavy se zde pořádaly také v roce 1948, ale někdy se musela zábava přemístit do Dřešínka do sálu u Kopáčků, protože bylo špatné počasí.

V roce 1951 se dvakrát konala zábava ,,v Cihelně”. Pořádání zábav pokračovalo i v 50. letech. V roce 1956 najdeme zmínky o zábavách konaných na parketě na zahradě u Josefa Randáka čp. 26 (dnes Eignerů). O kulturu bylo postaráno i v roce 1957, kdy se konal ve Dřešínku maškarní ples. Po roce 1990 zábavy upadaly a konaly se nepravidelně. V posledních letech pořádají hasiči ze Dřešínka každoročně o Vánocích Hasičský ples v nově opravené budově školy. I ve Chvalšovicích se konaly zábavy a plesy. Dokonce na počátku nového tisíciletí byla velká hojnost těchto akcí.

Staročeská konopická

Staročeská konopická se pořádala ve Dřešíně 23. října 1955. Účast byla hojná. Po ukončení průvodu odebrala se celá společnost do hostince ve Dřešínku, kde pokračovala zábava. Byla to jediná Konopická, o které se dochovaly záznamy.

Pouť ve Dřešíně

Pouť ve Dřešíně se nijak organizovaně nekonala a slavena byla vždy v září s velkou poutí čestickou. Až v posledních letech se zde snaží místní hasiči obnovit tradici poutě. Již víc než deset let se koná vždy v sobotu pouťový fotbalový turnaj na hřišti u bytovek. Od roku 2015 bývá za hospodou připravena střelnice, v dalších letech přibyl i skákací hrad a zmrzlina. V roce 2017 hasiči postavili stany a celé odpoledne a večer hrála muzika.

První pouť ve Dřešínku

  1. července 1958 se v kapličce ve Dřešínku slavila první pouť. Mši sloužil Josef Hašpl, vikář z Dobrše. Pouť připadá na den sv. Markéty. Zařídit první pouť nebylo v 50. letech snadné, neboť režim se snažil vše církevní spíše potlačovat. Zásluhu na uskutečnění měl Karel Novák z Hořejšic čp.1.

Divadla

V roce 1940 ve Dřešíně existovala místní Osvětová komise a začalo se s hraním divadel. Protože sál zde nebyl, ujednalo se s majitelkou domu čp. 26, Marií Randákovou, že dá k dispozici část zahrady. Každý po svém zaměstnání chodil buď na úpravu jeviště a nebo na zkoušky na divadlo, které trvaly také do 1–2 hodin v noci. Začátky byly těžké, nedostávalo se finančních prostředků ani množství potřebných herců, vypomáhali i lidé z okolních obcí. První divadelní kus pod názvem „Štěstí u tří kominíčků“ režíroval pan Karel Vraštil, t. č. učitel v Česticích. Divadla se hrála i další roky v období války. Vystoupení se konala ve Chvalšovicích, Dobrši a Dřešínku, neboť za války byly divadla a zábavy venku zakázány. Z dalších her, které divadelníci předvedli, známe jen jejich názvy: „Vítězství fořta Meruzalky“, „Třikrát svatba“, „Života klam ztrestá se sám”, „Za hokynářským krámem“, „Zavadilka vdává dceru“, „Mlynář a jeho dítě“.

Ochotníci ve Dřešínku v roce 1942 uvedli divadelní hru „Nevěsta s dukáty“. V roce 1944 následovala hra „Za ranního kuropění“ a 12. března 1950 hra „Třetí zvonění“.

V dobách porevolučních na divadlo nebylo ani pomyšlení. A tak první divadelní představení po mnoha desítkách letech připravil v roce 2001 Svaz žen s místními dobrovolníky. Jednalo se o pohádku „Popelka“ němčického autora Josefa Křešničky. Premiéra se uskutečnila ve Chvalšovicích a reprízy v Němčicích, Javorníku, Drážově a Křemži. V roce 2004 se kolem Františka Smoly začal tvořit amatérský divadlení soubor, který v letech následujích odehrál několik her, ať již vlastních nebo převzatých („Blbec k večeři“, „Telegram od Míši a Saši“, „Sanatorium aneb Příliš mnoho papežů“, „Veselé umřeniny“, „Schůze aneb Zapomenutý princ“). Spolek hraje v širokém okolí a jejich poslední hra dosáhla rekordních 11 repríz.

Divadlo ve Chvalšovicích

V únoru 1936 založil Sbor hasičů ve Chvalšovicích zábavní a divadelní soubor. Režisérem se stal Karel Voják z čp. 45, povoláním zedník, mladý hoch před vojenskou službou, který hrával divadlo v Dobrši s tamními ochotníky. Na představení si nejprve půjčovali jeviště z Vacovic a Dobrše, což se obyčejně přinášelo a odnášelo na bedrech. Přičiněním Karla Vojáka se nacvičila první hra s názvem „Pašerák“.  Už v roce 1936 pořádal soubor 4 divadelní představení. Několikrát hráli v Žáru, Nahořanech a Dobrši. Z takovýchto divadel byl výnos 200 až 300 korun, čímž spláceli dluh na zakoupenou hasičskou stříkačku, splatili ho ve dvou letech. Soubor pokračoval i za války, kde se nám dochovaly zmínky o hrách „Já jsem malý mysliveček“ a „Madlenka z kovárny“.

 

 

Kino ve Dřešínku

9. října 1960 promítal Josef Pilný ml. film „Páté kolo u vozu“ ve třídě školy ve Dřešínku. Obec Dřešínek dostala z okresu Vimperk promítací přístroj. Od této doby se filmy promítaly dosti často. Dříve jezdilo do Dřešínka několik let po sobě pojízdné kino a promítalo se v hospodě u Kopáčků, zpravidla jen v zimních měsících.

Zájezdy

V 60., 70., a 80. letech se snažilo o kulturní povědomí starat i JZD. Pořádalo zájezdy na kulturní akce. Ze záznamů lze vyčíst, že se konal zájezd na divadlo do Českého Krumlova, na výstavu Země živitelka do Českých Budějovic nebo výlet do Moravského krasu. Na přelomu tisíciletí zájezdy organizoval Svaz žen, v posledních letech už éra zájezdů upadá.