Menu

Můžeme pomoci s hledáním?

rozšířené vyhledávání
Obec Dřešín
ObecDřešín

První světová válka

Dřešín

Dřešín – Léta Páně 1914 – 28. července vypukla světová hrozná válka, která trvala čtyři roky, pohltila hrozně životů a zanechala mrzáků, vdov a sirotků. Přišla velká drahota a hlad. Položilo životy dvanáct občanů a na památku jim byl postaven pomník, na který se skládali občané Dřešínska. Byl vysvěcen kaplanem panem Janem Floriarem z Čestic. Na ten den odbývala obec naše velké slávy. Pomník zpracován byl ve Lhotě Ptákové. (KODn)

Pomník padlých ve Dřešíně najdeme přímo na návsi. V průběhu uplynulých sta let byl pomník několikrát opraven a měnilo se i jeho okolí. V roce 1965 původní sešlý dřevěný plot nahradil plot drátěný. Při rekonstrukci návsi v roce 2009 bylo celé prostranství pomníku změněno a drátěný plot odstraněn.  V roce 2013 se nechalo zhotovit nízké kovové oplocení, které dotváří současný stav pomníku padlých.

Jména 13-ti vojínů ze Dřešína, kteří položili své životy v první světové válce 1914–1918:

Brejcha František z čp. 32 – padl 28. 1. 1915 Beskidklauuse, Stryj-Halič,

Šimek Jan z čp. 23 – nar. 1891 Velký Zdíkov, okr. Prachtice, padl 20. 11. 1914 Vykmanov

Vastl Josef z čp. 20 – není více informací

Vastl Rudolf z čp. 20 – nar. 1896, padl 10. 10. 1916 Haideuschaft, okr. Gorz

Mrázek Jan z čp. 28 – nar. 1892, padl koncem listopadu 1914 Kragijevač, Srbsko

Petr Jan z čp. 17 – není více informací

Hais Josef z čp. 1 – nar. 1881 v Kraselově, padl 28. 5. 1915 Wygoda-Dolina, Halič

Mikeš Jan z čp. 22, pak čp. 7 – nar. 12. 9. 1879 okres Č. Budějovice, padl 2. 11. 1915

u Doberda, Itálie

Voldřich Josef z čp. 35 – nar. 1886, padl 25. 5. 1917 Itálie

Beneš František z čp. 37 – nar. 1889, padl v červnu 1915 Barnhof u řeky Sami, Halič

Matějka Petr z čp. 25 – není více informací

Hynek František z čp. 7 – nar. 1882, padl 8. 10. 1915 Rzeszow, Halič

Štěpánek František z čp. 27  –  nar. 1894, zemřel 16. 6. 1920 Povážská Bystřice (domobranec)

Dřešínek

Nadešel rok 1914 a s ním i světová válka. V neděli 26. července toho roku objevil se zde černý kočár, z kterého jsme netušili nic dobrého. Obáváno stalo se skutkem. V kočáře přivezli úředníci od hejtmanství svolávací (mobilizační) vyhlášky, které musely být ihned vyvěšeny. Druhý den loučilo se s námi sedm vojínů, kteří museli na vyzvání mobilizačních vyhlášek ihned narukovat k vojsku. Dne 28. července 1914 přišla zpráva, že Rakousko-Uhersko vypovědělo válku Srbsku. Všichni mysleli jsme, že vojna dlouho nepotrvá, nanejvíce 14 dnů. Bohužel nestalo se tak a válka trvala přes čtyři roky. Zanedlouho vstoupili do války i okolní státy. Skorem všechny státy evropské válčily. Tato veliká vojna nazvána byla válkou světovou. (KODk)

Bída a rekvizice

Čím více válečných let přibývalo, tím více tlačila se do měst a vesnic bída o potraviny. Obilí bylo dodáváno státu zprvu dobrovolně za stanovené ceny, později nuceně státem rekvírováno (zabavováno). Rolníkům a chalupníkům byly ponechány zásoby obilí dle počtu členů domácnosti na osobu a den. Stanovené množství však nestačilo, a tak si lidé schovávali obilí do skrýší, do sena a slámy. Na obilí se vystavovaly u okresního hejtmanství mlecí výkazy. Každý měl vypočítáno podle osob v domácnosti příslušné množství obilí, které mu mohl mlynář semlíti. V mlýnech konali dozorci a četníci revize, aby ani kilogram obilí nebyl bez mlecího výkazu semlet či uložen.

Pro ty, kteří neměli vlastního obilí, a pro ty, kterým vlastní obilí na výživu rodiny nestačilo, vydávaly se u obecního úřadu od 3. dubna 1915 chlebové lístky. Na ty se dalo nakoupit pro jednu osobu na týden 500 gramů mouky a 1200 gramů chleba. Mouka byla prodávána erárem v prodejnách k tomu ustanovených. Do mouky erární se však přidávala mletá kukuřice, oves či kaštany, takže mouka se někdy vůbec nedala použít. Mimo lístků na mouku prodávaly se lístky na cukr, kávu, mýdlo a petrolej. Lístkům se říkalo „chlebenky“, „cukřenky“, „mýdlenky“, „tabáčenky“ – podle toho, na co byly určeny. Po válce pomalu zanikaly a nastával volný prodej.

Mýdlo se většinou vařilo doma. Kuřivo (tabák, cigarety, doutníky) se také těžko koupily, stejně jako sirky nebo sůl. Tabák lidé nahrazovali dubovým listím, posléze si ho pěstovali podomácku v zahrádkách.

Kromě obilí se dodával pro erár jatečný dobytek. Když už bylo dobytka málo, nastaly rekvizice. Do obce přišel znalec a prohlédl u hospodářů dobytek. Když někdo dobrovolně chtěl dodat, bylo dobře, jestli ale ne, vybral si znalec dobytek sám. Pak ho odváděl do Volyně, kde před radnicí stála odhadovací komise, před níž byl každý kus dobytka zvážen a zároveň se stanovila cena za 1 kg živé váhy. Ceny se pohybovaly od 1 do 2 korun. To se opakovalo každý měsíc. Mimo to rekvírovaly se ještě brambory, seno a sláma.

V roce 1917 byla velká nouze o slámu, takže se krmily došky ze střechy (došky byla slaměná krytina střech).

Také všechny mosazné věci jako kliky, hmoždíře na mák, žehličky a jiné byly zabaveny. Ve Dřešínku byly zrekvírovány 4. května 1918 hostinskému Josefu Kvěchovi dvě pivní pumpy a několik mosazných žehliček. Dostal za ně zaplaceno pouze 27 korun.

Vojáci

Za dobu světové války nastoupilo vojenskou službu ze Dřešínka 23 mužů a z Hořejšic 11 mužů. Mimo těchto bojovali ve světové válce ještě naši rodáci, kteří před válkou odjeli do Ameriky chtějíce se vyhnouti vojenské povinnosti. Byli to: Josef Kvěch (hudebník, nar. 1891, syn Josefa Kvěcha, hostinského ze Dřešínka čp. 7), Cyril Harant (hudebník, nar. 1892, syn Václava Haranta, rolníka ze Dřešínka čp. 5) a Josef Přibyl (nar. 1888, syn lesníka ze Dřešínka čp. 1). Všichni tři bojovali ve Francii. Podle došlých zpráv Josef Kvěch zemřel 23. října 1918 otráven plyny, Cyril Harant byl pohřešovaný a Josef Přibyl se vrátil zpět do Ameriky.

Konec války

Nadešel podzimní mlhavý den – 28. říjen roku 1918. Kolem desáté hodiny ozvalo se neobvyklé houkání továrny a hlas zvonů. Žádný netušil, co to znamená, snad nějaký požár. Pravou příčinu zjistili občané až večer, kdy lidé přišli z okresního města Volyně a z poštovního úřadu Čestice. Tam dověděli se, že došly telegramy o konci války. Za pár dní přinesly časopisy zprávy, že máme samostatný stát československý.

Lid jásal, že je vojně konec a že se konečně naši vojáci navrátí domů.

Druhý den po prohlášení české samostatnosti shodili dva neznámí vojíni ve Dřešínku tabulku s orlem a hodili ji do rybníčka na návsi. Tabulka s orlem oznamovala prodej c. k. tabáku a visela nad vraty hostince čp. 7.

Vojíni, kteří během války z obce Dřešínek narukovali a nenavrátili se:

1.) Václav Pilný, syn rolníka ze Dřešínka čp. 10, narozen roku 1896, zemřel 2. 6. 1917 v ruském zajetí v Charkově na zápal ledvin.

2.) Václav Harant, syn rolníka ze Dřešínka čp. 5, padl na frontě.

3.) František Novák, chalupník a zedník ze Dřešínka čp. 16, narozen roku 1881, zemřel v srbském zajetí.

4.) Stanislav Petráš, obuvník ze Dřešínka čp.13, narozen roku 1890, zemřel 23. 11. 1915 v ruském zajetí na malárii (Taškent na Sibiři).

5.) František Racocha, dělník ze Dřešínka čp. 25, narozen 1880, padl na jižním bojišti u Pioverny roku 1916 a tamtéž je pochován.

6.) Václav Racocha, dělník ze Dřešínka čp. 25, narozen 1883, padl 25. 6. 1915 na bojišti v Haliči.

7.) Josef Novák, rolník z Hořejšic čp. 3, narozen 1878, posledně byl na italském bojišti, utonul.

Obec

Kalendář

Počasí

dnes, čtvrtek 13. 6. 2024
slabý déšť 14 °C 8 °C
pátek 14. 6. déšť 11/8 °C
sobota 15. 6. slabý déšť 18/7 °C
neděle 16. 6. slabý déšť 19/9 °C

Svátek

Svátek má Antonín

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.

Pranostika na akt. den

Na svatého Antonína každá jahoda je červená.